Udržitelné zemědělství v sobě zákonitě, kromě samotné práce na poli nese i stránku finanční. To si uvědomuje čím dál více finančních investorů. Text proto shrnuje hlavní kroky na světovém finančním trhu, které směřovaly k podpoře tzv. zelených financí (Green Finance).
Půda má skvělé možnosti, jak ukládat uhlík ze vzduchu, následující text postupuje dále do hloubky problematiky načrtnuté v prvním díle a ukazuje výsledky jiných studií věnujících se úložnému potenciálu půdy.
Dave Nanda, prezident asociace Agronomic Crops Consultants LLC se svěřuje se svými zkušenostmi setí meziplodin... "Během průzkumů prováděných na kukuřičných polích jihovýchodní Indiany jsem si v průběhu posledních třech let všiml menšího poškození chorobami žlutou skvrnitostí a šedou skvrnitostí listů u rostlin, které se nachází v oblastech, jejichž osetí následovalo po meziplodinách. To by mohlo být důležitou, ale nepříliš zdůrazňovanou výhodou meziplodin."
Půda, která obsahuje například 3 % humusu, v sobě udržuje 5000 kg organického dusíku. Tento dusík je složen z proteinů a látek, které tvoří humus. Každý rok jsou mineralizovány asi 2 až 3 % z tohoto obrovského „bazénu“ dusíku. Přesné množství, které se mineralizuje a přesný termín této mineralizace se může výrazně lišit v závislosti na klimatu, typu půdy (… teplotě, provzdušnění půdy, vlhkosti, pH, obdělávání půdy, atd.…).
Existuje velké množství druhů meziplodin a podsevů, které se mohou v osevních postupech objevit. Vždy přitom záleží na typu půdy, hlavní plodině, podnebí a mnohých jiných faktorech. Přinášíme Vám základní pravidla pro vytvoření správných osevních postupů ve dvoudílném textu. V přehledných odrážkách budete moci najít, v jakých poměrech by se měli meziplodiny na poli objevit, aby byl jejich efekt co možná největší.
Výzkumní pracovníci ze zemědělské fakulty na Univerzitě v Illinois se snaží přijít na kloub tomu, zda-li je srovnání mezi metodami orby na farmách na Středozápadu vyhovující i pro zbytek světa.
Podle institutu Frick AG (výzkumný tým univezity Eberhard-Karel v Tübingenu), dlouhodobé testování na těžkých půdách za ekologických podmínek prokázalo zvýšení obsahu humusu na konci desetiletí pouze na pozemcích s minimálním obděláváním zemědělské půdy ve srovnání s plochami, na kterých bylo uplatňováno pěstování plodin konvenčními metodami.
Granulované fosforečné hnojivo vyrobené z kejdy prasat by mohlo být udržitelnou alternativou k tradičnímu minerálnímu NP 11/52 (monoamoniu fosfátu MAP) hnojivu pro výživu pšenice a řepky, tvrdí výzkumy provedené na univerzitě v Manitobě.