Pravidla osevních postupů - díl 1

Existuje velké množství druhů meziplodin a podsevů, které se mohou v osevních postupech objevit. Vždy přitom záleží na typu půdy, hlavní plodině, podnebí a mnohých jiných faktorech. Přinášíme Vám základní pravidla pro vytvoření správných osevních postupů ve dvoudílném textu. V přehledných odrážkách budete moci najít, v jakých poměrech by se měli meziplodiny na poli objevit, aby byl jejich efekt co možná největší.

Důležité znalosti

Dostupnost dusíku a kontrola vytrvalých plevelů by měla být primárně zajištěna osevními postupy a přípravou půdy.

Na farmách, které disponují malým nebo dokonce žádným množstvím hnoje, je obzvláště důležité mít delší osevní postupy, které střídají více druhů plodin a zahrnují dostatečný podíl bobovitých.

Základní pravidla osevních postupů

• V ideálním případě je třeba zahrnout alespoň
  25 – 30 % dočasných jetelo-travních porostů.
• Obilniny: maximálně 60 %.
• Luskoviny – v hlavních plodinách a podsevových plodinách: maximálně 15 % hrachu, max. 25 % sóji, max. 20-25 % lupina/bob.
• Olejniny: maximálně 25 % řepky olejky, maximálně 25 % slunečnice.
• Širokořádkové plodiny: maximálně 20 až 25 % brambor, maximálně 25 % cukrové řepy.
• Střídání zimních a jarních plodin.
• Pravidelné zařazení zeleného hnojení, meziplodin a podsevů.

Pokud se osevní postup skládá z plodin, které mohou přenášet stejné nebo příbuzné nemoci do osevních postupů, celkové množství těchto rostlin nesmí překročit určitý podíl.

Například:

Poměr řepky olejky a slunečnice vůči ostatním plodinám nesmí přesáhnout 33 % (aby se zabránilo riziku šíření hlízenky)

Poměr veškerých luštěnin vůči ostatním plodinám nesmí přesáhnout 30-35 % (aby se zabránilo riziku únavy z luštěnin)

Podrobné vysvětlení:

Střídání zimních a jarních plodin

Pokud se rotace plodin řídí danými pravidly, zabraňuje šíření určitých plevelů.

Příklady:

Příliš časté začleňování kukuřice a hrachoru jarního vede k šíření merlíku bílého. Na těžkých půdách, pokud jsou využívány pouze ozimy, se rozšiřují trávovité plevele.

Omezení podílu luskovin

Při přechodu na ekologické zemědělství, zemědělci často zvyšují podíl luštěnin při střídání plodin s cílem pokrýt potřeby dusíku ostatním plodinám. Existují ovšem určitá omezení, která by se měla respektovat.

Podle současných poznatků se musí zemědělci držet následujících pravidel:

• Hrách: maximálně jednou za 7 let,
• fazole: maximálně jednou za 4 roky,
• sója: maximálně jednou za 4 roky,
• lupina/bob: maximálně jednou za 4 nebo 5 let.

Je také nutné, aby podíl luskovin v osevním postupu nepřekročil určité hranice (viz výše). To pomáhá k zabránění vzniku rizika únavy půdy, která ovlivňuje výnos zrna luskovin. Tato únava může mít za následek prudký pokles výnosu způsobený nemocemi a napadením škůdci.

Jestliže jsou bobovité plodiny zahrnuty do směsi zelených hnojiv nebo meziplodin je třeba volit jiné druhy, než jsou zařazeny v osevním postupu hlavních plodin. Například, v případě, že se pěstuje hrách jako hlavní plodina, stačí začlenit pouze malou nebo dokonce žádnou část krmného hrachu v podobě meziplodinových směsí.

„Začleňujte bobovité v ekologických osevních postupech pečlivě.“

Omezení podílu obilnin

Pro omezení šíření houbových chorob nebudeme mít více než 60 % obilnin v osevních postupech. Vyšší procenta mají vliv na výnos, kvalitu a zdraví rostlin. Výskyt fuzarióz a listových skvrnitostí jsou příznaky nadměrného podílu obilovin. Měli bychom se také ohlížet na příbuznost pěstovaných plodin.

Například pšenice, špalda, pšenice dvouzrnka ad. jsou příbuzné. Tyto druhy není vhodné zařazovat v osevním postupu za sebou. Oves je však považována za přerušovač a „čištící“ obilninu, bez příbuzenského vztahu k výše uvedeným druhům. Co se týče žita, je možné zařadit víckrát na stejném pozemku, bez výrazného rizika šíření chorob.

PRAVIDLA OSEVNÍCH POSTUPŮ - DÍL 2

Zdroj: Rotatia Culturilor. Bioactualites.ch [online]. [cit. 2017-02-21]. Available at: http://www.bioactualites.ch/sol-sain-plantes-saines/grandes-cultures-bio/fertilisation/rotation-fourniture.html. Own translation