Žížaly jsou nejvýznamnější živočišnou složkou zemědělských půd. Dočtěte se více o tom proč jsou žížaly pro naši půdu důležité, jaké druhy žížal u nás existují a jak hloubková orba snižuje jejich populaci v článku Vladimíra Vrby a Ludvíka Huleše z webu biom.cz.
Pokus provedený v Červeném Újezdu je založen na srovnání uplatňování principu systému SOILTEQ a běžného konvenčního přístupu pěstování polních plodin s využitím běžně dostupné techniky s cílem co nejširší možnosti uplatnění základních principů trvale udržitelného hospodaření s půdou mezi zemědělci. Zajímá Vás, jak si rostliny poradily s podmínkami letošního roku? Přinášíme podrobný popis a fotodokumentaci podsevů a meziplodin zasetých do obilnin.
V říjnu loňského roku proběhlo mezinárodní setkání SOILTEQ klubu za účasti zástupců České republiky, Polska, Rumunska, Ukrajiny a Ruska. Program byl rovněž mezinárodní a byl složen z přednášek a praktických ukázek v okolí francouzského Lyonu a švýcarské Ženevy. Zaměřen byl na vhodné zařazení a složení meziplodin, podsevů a následné setí ozimů. Inspirativní byl zejména v oblasti efektivního propojení prakticky vedeného výzkumu, předávání zkušeností zemědělcům a propojeností na celkovou zemědělskou politiku státu.
Zajímavý náhled na fungování práce a dotací poskytovaných na meziplodiny a podsevy ve Švýcarsku nabízí následující článek, který shrnuje podmínky, kterým musí tamější zemědělci vyhovět, aby splnily dotační podmínky. Nabízí také jednoduché poučky pro správné zpracování půdy.
Díky lepšímu využívání zemědělských technologií, může půda absorbovat větší míru emisí oxidu uhličitého. Následující studie popisuje za jakých podmínek je to možné.
Druhá část článku o pravidlech osevních postupů dále rozvíjí témata meziplodin a podsevů a přináší další tipy, které nám mohou při tvorbě osevních postupů pomoci.
Zemědělství se podílí 15 % na globálních změnách klimatu (na globálním oteplování). Přidáme-li k tomu ještě i skleníkové plyny, které jsou vypouštěné do atmosféry aktivitami spojenými se změnami ve využití půdy (odlesňování apod.), toto procento se zvýší na 30 až 40 %. Kombinací minimalizace obdělávání zemědělské půdy a ekologického zemědělství však vzniká slibná příležitost ke snížení emisí skleníkových plynů.
Nikoliv tři nebo čtyři, ale osmnáct různých plodin používá farmář Blake Vince z Kanady. Může být toto cílem k úspěšnému trvale udržitelnému zemědělství? Přečtěte si inspirativní článek popisující způsob, jakým tento zemědělec pracuje se svou půdou.