Jaký vliv má regenerativní zemědělství na cirkulaci vody v půdě?

Zkušenosti a modelizace to naznačují, ale experimentální měření to do jisté míry potvrzují: regenerativní zemědělství (RZ) zvyšuje využitelnou zásobu vody, a především rychlost cirkulace vody díky funkční porozitě v průběhu celé sezóny. Alespoň na jihozápadě Francie, kde v letech 2016 až 2021 probíhal projekt Bag'ages.

Systém RZ je založen na trojkombinaci výrazně redukovaného obdělávání půdy (nebo žádného obdělávání), trvalého půdního pokryvu (živé rostliny nebo zbytky udržované na povrchu) a rozmanitějšího osevního postupu. Cílem je podpořit ukládání uhlíku v půdě a zabránit destrukci půdy obděláváním. Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti a práce s vodou se u půd v RZ liší od půdy zorané.

To bylo ověřeno v rámci projektu Bag'ages na sedmi lokalitách v jihozápadní Francii, z nichž čtyři byly spojeny s přilehlými zoranými pozemky (alespoň jeden rok ze dvou).

Glyfosát na rozdíl od hnojiv a orby neškodí půdnímu životu

Dr. Thierry Tétu, přednášející na Univerzitě Jules Verne Picardie v Amiens ve Francii, dospěl na základě základních experimentů prováděných v květináčích k závěru, že glyfosát při použití běžných dávek v laboratoři nemá významný vliv na mikrobiologický život v půdě. Na setkání asociace Base (francouzská asociace zemědělců a techniků zajímajících se o regenerativní zemědělství, pozn. př.) také přednesl svá pozorování o střednědobých negativních důsledcích orby a hnojení dusíkem na ukládání uhlíku a výnosy.

Žížaly vytváří úrodné a strukturní půdy

Na jednom hektaru louky lze najít až tři miliony žížal. Platí zde přímá úměra čím více jich je, tím je půda úrodnější. Pokud nesprávně, nebo příliš intenzivně zpracováváme půdu, významnou měrou redukujeme početnost těchto prospěšných organismů. Z rozpůlené žížaly nevzniknou dvě, jak často mylně slyšíme. V lepším případě může přežít jen jejich přední část.

PŮDNÍ MIKROORGANISMY - nepostradatelné při adaptaci na stres plodin

Půdní mikroorganismy jsou základním kamenem biologické úrodnosti půd, mají skutečný význam při rozkladu organické hmoty a fungování biogeochemických cyklů (N, P, K, stopové prvky). Nicméně jejich podstatná role v adaptaci na stres plodin nám však stále častěji uniká, což je další důvod, proč se zajímat o studium tohoto neviditelného světa. Více se dozvíme v následujícím článku od Centra rozvoje agroekologie.

Mlha nad povrchem půdy a přímé setí

Aby mohlo semínko vyklíčit a vzejít, potřebuje vodu. Je tedy důležité zajistit optimální vlhkost. Ale i atmosférická vlhkost má významný vliv na klíčení a vzcházení a je velmi důležitá pro techniku přímého setí. Tento článek popisuje jev vytvoření mlhy nad povrchem půdy a jeho výhody.

Humus - půda - rostlina: Žížaly

Žížaly jsou nejvýznamnější živočišnou složkou zemědělských půd. Dočtěte se více o tom proč jsou žížaly pro naši půdu důležité, jaké druhy žížal u nás existují a jak hloubková orba snižuje jejich populaci v článku Vladimíra Vrby a Ludvíka Huleše z webu biom.cz.

Půda jako hlavní uhlíkový lapač - díl 1

Díky lepšímu využívání zemědělských technologií, může půda absorbovat větší míru emisí oxidu uhličitého. Následující studie popisuje za jakých podmínek je to možné.

Půda jako hlavní uhlíkový lapač - díl 2

Půda má skvělé možnosti, jak ukládat uhlík ze vzduchu, následující text postupuje dále do hloubky problematiky načrtnuté v prvním díle a ukazuje výsledky jiných studií věnujících se úložnému potenciálu půdy.