Půda jako hlavní uhlíkový lapač - díl 2

Půda má skvělé možnosti, jak ukládat uhlík ze vzduchu, následující text postupuje dále do hloubky problematiky načrtnuté v prvním díle a ukazuje výsledky jiných studií věnujících se úložnému potenciálu půdy.

Permakultura

Bohužel vše není tak jednoduché, jak vědci uvádějí v časopisu Geoderma. V kamenitých oblastech, neobdělávaných pouštích, nasycených rašeliništích, zemědělsky odvodněných pozemcích a městských oblastech půdu nemůžeme používat pro naše účely, to je méně než 10% půdy. Experti tudíž museli přepočítat své předchozí kalkulace. Mají za to, že potenciál ukládání uhlíku leží především na zemědělských půdách. Z těchto je poté pouze 3,900 – 4,900 miliónů hektarů k dispozici pro zadržení celkem 1,9 až 3,1 giga tun uhlíku. „To je dostatek pro kompenzaci 20 – 35 % celosvětových emisí skleníkových plynů,“ shrnul Vincent Chaplot. Abychom na tom byli lépe museli bychom zvýšit míru ukládání na 40/1 000.

To ale není vše ze špatných zpráv: půda neukládá tolik uhlíku, kolik se čekalo. Tento problém vyzdvihl mladý vědec Bassem Dimassi, který na setkání INRA 2014 velmi zaujal prezentací své práce zaměřené na bilanci role půdy a uhlíku v dlouhodobém období. Porovnával účinek několika zemědělských technik na ukládání: permakulturu, ve které obděláváme bez možnosti navrácení, povrchové obdělávání (do 30 cm hloubky) a hlubokou orbu.

Jak ve své práci prezentoval: redukované polní práce podporují ukládání uhlíku přinejmenším během prvních čtyř let, kdy půda odpočívá. Poté úroveň ukládání stagnuje a po 24 letech trvale klesá tempem 0,42 až 0,44 % za rok. Problémem je změna, která probíhá v dynamice povrchu: dlouhodobě nekultivovaná půda se stává houbovitou. Taková půda zadržuje vodu a zbavuje se uhlíku. A naopak půda zároveň pracuje na svém hloubkovém zahřátí a biologická aktivita je tudíž intenzivnější. Transformace organické hmoty -  podporované kompostem, mulčováním a ostatními přírodními hnojivy – poskytuje zdroj dusíku, který napomáhá urychlení růstu a přísunu glukózy nezbytné pro práci mikroorganismů.

"Chceme-li zvýšit ukládání uhlíku v půdě, musíme přezkoumat naše zemědělské praktiky a především naše nakládání s travními porosty”, navrhuje Vincent Chaplot. V mnoha zemích velmi špatné vedení chovu dobytka doslova smetlo ukládání organického uhlíku v půdě. V Jižní Africe, kde travní porosty pokrývají dejme tomu polovinu země, by se krátkodobou organizací migrace velkého množství býložravců mohla zvýšit možnost ukládání uhlíku od 80 až do 110 miliónů tun za rok, což znamená 35/1000. To vše za podmínky, že by zvěř byla pryč po takovou dobu, aby měla vegetace čas na svou obnovu.

Kromě těchto praktik také organické hnojivo (+ 0,5 tuny uhlíku na hektar za rok), osevní postupy (+0,2 tuny), znovu zalesnění (+0,6 tuny), použití dobře promyšleného a rozumného obdělávání půdy (0,3 tun), mohou přispět k cíli 4/1000. Tým z Výzkumného ústavu pro rozvoj dále zdůrazňuje důležitost výběru trav. Skupina představila projekt Horizon 2020 Evropské komise zaměřené na genotypy pšenice, kukuřice a rýže podporující zadržování uhlíku a dusíku a identifikaci genů podílejících se na interakci mezi kořeny a půdními mikroorganismy. Studie, plánovaná na 4 roky musí být založena na sběru 300 evropských a afrických druhů trav. „Trávy drží rekord v zachycování uhlíku ve světě rostlin,“ vysvětluje rostlinný genetik z Jižní Afriky, Hussein Shimelis, „v průměru 25 % toho, co absorbují palice a stonek jde dolů ke kořenům a 11 % jde do půdy.“

 "Dodávky organických hnojiv, osevní postupy, zalesňování, promyšlené a odůvodněné obdělávání půdy - to vše může pomoci absorbovat uhlík, který je ročně emitovaný lidmi." 

Program s názvem “CNP-Farm” má v úmyslu vytvořit pomocí výběru nejlepších odrůd to, co představitel Eric Toensmeier popisuje jako "uhlíkové farmy": regenerativní zemědělské ekosystémy, kde jsou trávy s vysokou kapacitou ukládání zahrnuty do osevních postupů a kompostování půdy. Podle studie zveřejněné v "Geodermě", bude zapotřebí nejméně dvacet let těchto nových pěstitelských postupů, než budeme moci vidět první výsledky.

Zdroj: La fertilité des sols part en poussière. Www.lesechos.fr [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné z: https://www.lesechos.fr/11/01/2016/LesEchos/22104-047-ECH_la-fertilite-des-sols-part-en-poussiere.htm?texte=paul%20molga