Brambory v regenerativním zemědělství

Půda se stále obdělává, ale postupně se otevírají nové možnosti.

Snížení obdělávání půdy a pěstování brambor, skoro neexistuje složitější kombinace. Někteří lidé se dokonce rozhodli s pěstováním brambor na svých farmách přestat, ale toto rozhodnutí se těžko ujme, pokud chceme stále konzumovat bramborovou kaši, hranolky, raclette, aligot a řadu dalších specialit, v nichž brambory hrají klíčovou roli. Jak uvidíme v tomto článku, je i nadále iluzorní uvažovat o "ne-obdělávání půdy", když brambory mají ocení hrůbkování, aby mohly růst, a samotná sklizeň je velmi agresivní formou obdělávání půdy. Začínáme se setkávat se způsoby, jak tento dopad snížit minimalizací a zpracováním půdy s předstihem, zejména díky podzimnímu hrůbkování. Stále však existují dva další pilíře regenerativního zemědělství (RZ), na kterých můžeme stavět: půdní pokryv a diverzita plodin. V tomto ohledu je třeba ještě hodně pokroku v oblasti přípravy půdy a také v oblasti rychlejší obnovy půdy po sklizni. Přestože brambory mohou mít na půdu negativní vliv, více než kterákoli jiná plodina ocení dobrou půdu, která dobře funguje. Ačkoli RZ s sebou přináší velké překážky a omezení, je pro tuto plodinu jistě přínosem.

Setí pšenice: přiblížit řádky

Zvětšení meziřádkové vzdálenosti při setí se může zdát zajímavé pro plečkování obilovin, jako je pšenice. Jakmile však vzdálenost mezi řádky dosáhne 25 cm, dochází ke snížení výnosu. V naprosté většině pěstitelských podmínek je pravidlem úzká meziřádková vzdálenost.

Lepší zadržování vlhkosti patří k výhodám používání vyčesávacích lišt na kombajnech

Známý agronom z jižní části provincie Saskatchewan se domnívá, že vyčesávací lišty na kombajnech, které ponechávají vysoké strniště, jsou správnou cestou, jak se vyrovnat se suchými podmínkami.

Bezorebný způsob hospodaření je v Jižní Dakotě na prvním místě. Proč? Důvodem je výnos.

Strategie neobdělávání půdy a cílené střídání plodin pomáhá pěstitelům kukuřice v Jižní Dakotě vyrovnat se s působením sucha.

Pokusné pole „CUMA DES AJONCS“, úspory na několika úrovních

Založení pokusů Cuma des Ajoncs u Maure-de-Bretagne, Ille-et-Vilaine, právě slaví své páté výročí existence. Připomínáme, že cílem těchto pokusů vedených skupinou zemědělců, agronomů a partnerů je srovnávat účinky obdělávání půdy s agronomickými, ekologickými a ekonomickými parametry pěstování kukuřice a pšenice v dané oblasti. Originalita přístupu spočívá ve skutečnosti, že pokus byl založen v roce 2002 na šestileté louce, což znamená, že začal na velmi dobře strukturované půdě.

Ani ekologický ani konvenční, je to jiný typ zemědělství

"Na této farmě v Renescure, nebyla pole orána po dobu deseti let. Manažer Jean Tasiaux, by si dnes jen těžko představoval, jak by to mohlo fungovat jinak." Přečtěte si o zkušenostech a motivacích farmy ve Flandrech, která již dlouhé roky zpracovává půdu pouze pomocí kořenů v článku Amélie Vermeulen.

1. Mezinárodní návštěva

V říjnu loňského roku proběhlo mezinárodní setkání SOILTEQ klubu za účasti zástupců České republiky, Polska, Rumunska, Ukrajiny a Ruska. Program byl rovněž mezinárodní a byl složen z přednášek a praktických ukázek v okolí francouzského Lyonu a švýcarské Ženevy. Zaměřen byl na vhodné zařazení a složení meziplodin, podsevů a následné setí ozimů. Inspirativní byl zejména v oblasti efektivního propojení prakticky vedeného výzkumu, předávání zkušeností zemědělcům a propojeností na celkovou zemědělskou politiku státu.

Práce na poli

Zemědělství se podílí 15 % na globálních změnách klimatu (na globálním oteplování). Přidáme-li k tomu ještě i skleníkové plyny, které jsou vypouštěné do atmosféry aktivitami spojenými se změnami ve využití půdy (odlesňování apod.), toto procento se zvýší na 30 až 40 %. Kombinací minimalizace obdělávání zemědělské půdy a ekologického zemědělství však vzniká slibná příležitost ke snížení emisí skleníkových plynů.