Meziplodinové směsi

Udržení půdní úrodnosti patří k základním cílům zemědělského hospodaření. Omezené osevní postupy vedou k rozvoji chorob a škůdců a jejich regulace zbytečně prodražuje výrobu. Především ve zúžených osevních postupech bez víceletých pícnin a statkových hnojiv mají meziplodiny či podsevy nezastupitelnou roli a neměly by v něm být opomíjeny. Agronomický přínos je především v zachycení reziduálního dusíku, dodávce organické hmoty pro činnost půdních bakterií a edafonu a podpoře tvorby zdravé půdní struktury.

Efekt meziplodin se dostaví již po 2 až 4 letech využívání v systému hospodaření respektující pravidla SOILTEQ. Meziplodiny budou podporovat tvorbu půdní struktury a to v celém profilu a do budoucna dokonce dokážou zcela nahradit práci pluhu. Přitom jejich nadzemní i kořenová hmota bude zvyšovat podíl organické složky půdy. Zařazení bobovitých komponentů do meziplodinových směsí významně zvyšuje obsah N v půdě díky účinku symbiotické fixace. Pozvolna uvolňující se dusík při rozkladu bobovitých meziplodin je dobře využíván hlavní plodinou a především v období tvorby zrna podporuje kvalitativní parametry zrna.

Pravidla pro úspěšné využití meziplodin

Nejdůležitější je setí meziplodiny co nejdříve, nejlépe do 48 hodin po sklizni. Pokud to strojové vybavení dovolí, je nejvhodnější přímé setí meziplodiny bez předchozího zpracování půdy nebo provést jen velmi mělké kypření na hloubku setí meziplodiny. Zároveň semena plevelů a výdrol hlavní plodiny zůstanou na povrchu půdy, kde se výrazně zkrátí jejich životnost. (Semena řepky a ostatních olejnin mají životnost max. 2 roky, pokud zůstanou na povrchu půdy nebo ve vrstvě půdy do 2 cm. Pokud jsou ale zapraveny do hloubky 5 cm a více přejdou do fáze dormance a jejich životnost je potom 50 až 100 let!). Včasně zaseté meziplodiny maximálně využívají dlouhého dne, sumy teplot, zásob půdní vláhy, letní dešťové srážky a také živin uvolněných při letní mineralizaci pro tvorbu biomasy, při opožděném setí nikdy nedocílíme požadovaného efektu.

Základní pravidla setí

• Pro podporu rychlého nárůstu hmoty meziplodiny je vhodné aplikovat startovací dávku 30 kg N, především pokud na pozemku zůstalo velké množství rozdrcené slámy je vhodné doplnit i síru, která hraje významnou roli v rozkladu organické hmoty a mohla by následně chybět hlavní plodině.
• V případě setí meziplodiny po jarním ječmeni je vhodnější jeho výdrol likvidovat pomocí graminicidu v již založené meziplodině a zajistit si tak dostatečnou délku vegetační doby pro nárůst kvalitní hmoty.
• Před přechodem meziplodiny do fáze kvetení, kdy se zvyšuje podíl ligninu a snižuje se obsah cukrů, je důležité ukončit jejich růst. Můžeme použít různé metody válení, mulčování nebo mělkého diskování, kdy se nastartuje proces jejího rozkladu a mineralizace. Pokud naopak necháme meziplodinu stát přes zimu na poli, zvýšíme si na jaře podíl těžko rozložitelných zbytků, které komplikují setí jařiny a zároveň dochází ke ztrátě živin. V případě použití orby nebo hlubšího zpracování půdy při zapravení meziplodiny zcela zničíme práci vykonanou kořeny meziplodin.

Jak zvolit správnou meziplodinu?

Při tvorbě směsi meziplodin je nezbytné kombinovat druhy, které rychle vzcházejí a omezují konkurenci plevelů s těmi, co se podílejí především na tvorbě půdní struktury a obohacení půdy o živiny. 50 % směsi mají tvořit leguminózy schopné fixovat vzdušný dusík. Pravidlo je kombinovat alespoň 4 druhy meziplodin ve směsi pro vytvoření vybalancované funkční směsi.