Ozdravený půdní profil - díl 2

Přinášíme vám druhý a závěrečný díl článku věnovaný pozorování půdy pro vyhodnocení její kvality na základě jednoduchých kritérií. V dnešním díle se zaměříme na analýzu výkopu a půdního profilu.

Výkop pro pozorování

Provedení výkopu až do hloubky mateční horniny umožňuje odkrýt především jednotlivé vrstvy půdního profilu. Ty se od sebe odlišují především svou barvou, tloušťkou a uspořádáním struktury… Pokud tloušťka půdy informuje o svojí kapacitě zadržovat vodu, pak barva hlubokých horizontů umožňuje posoudit dynamiku cirkulace vody. Zdravé půdy s profilem jednotné barvy zasahující do hloubky beze stop hydromorfie zaručují zvýšený agronomický potenciál, zvláště u úrodných stanovišť. Povrchový horizont půdy bývá tmavší než spodní části. Toto zbarvení je většinou spojené s obsahem organické hmoty. Nasycenost půdy uhlíkem bývá ovlivněna přímo hloubkou zpracování půdy, a tedy se zapravením organických zbytků. Zpracování půdy do hloubky zvyšuje výšku humusového horizontu, ale snižuje jeho nasycenost organickou hmotou a kvalitu. Ve výsledku tedy dochází k ochuzení půdy. Správná biologická činnost půdy se projevuje postupným přechodem barev mezi vrstvami profilu: pokud je přechod barev náhlý, značí to často omezení výměn v profilu způsobený fyzickým přerušením v půdě. Tato situace je pro půdní potenciál značně nepříznivá.   

Kvalita prokořenění

Kořeny značně reagují na kvalitu jednotlivých vrstev půdního profilu, jak je možné vidět na obrázku č.3. Husté a homogenní “osídlení” půdního profilu rozvětveným kořenovým systémem je žádoucí, protože velice příznivě ovlivňuje minerální výživu rostlin a jejich zásobení vodou. Částečné “osídlení” profilu kořenovým systémem, který vykazuje zahnuté kořeny a/nebo horizontálně vedené kořeny, poukazuje na kompaktní půdu, viz obrázek č.4. Kořeny s bočními vlásečnicemi, které nepřiléhají k půdě, naznačují na oblasti s puklinami. Podobné jevy samozřejmě negativně ovlivňují očekávané výnosy. Jedna kompaktní hrouda hlíny se vůči kořenům a vodní zásobě projevuje jako kamínek. Je třeba pamatovat, že v nepříznivém klimatickém prostředí chudá půda s dobrou strukturou umožní lepší výnosy, než bohatá půda s uspořádáním, které nepodporuje rozvoj kořenů.    

Odhalení kompaktních oblastí

Půda si v paměti uchovává pěstební zásahy i několik let: zaorání organické hmoty do hloubky, utužená vrstva půdy vytvořená orebným zpracování ve vlhkém období… Sonda do půdního profilu provedená nožem pomůže snadno určit kompaktní oblasti. Nález zastaveného rozvoje kořene potvrzuje přítomnost kompaktních zón. V těchto oblastech, které se obvykle nacházejí v hloubce, do které je půda obvykle zpracovávána, nacházíme často vrstvy půdy jen málo propustné a bez přístupu vzduchu, viz obrázek č.5.

Výměny probíhající s povrchovou vrstvou jsou významně zpomaleny. V těchto podmínkách kořeny využívají vzácně se vyskytujících mezer, puklin, kanálků po žížalách, aby mohly proniknout skrz nebo “obejít” kompaktní útvary. Je-li utužená vrstva pravidelná a opravdu hutná, je schopnost plodin proniknout k vodě a minerálním látkám průměrná. Plodinám je tak částečně zamezeno v přístupu k nezanedbatelným zdrojům obsažených v půdě.

Prevence místo nápravy poškozené půdy

Může se stát, že po určení problému zjistíme, že náprava mechanickými prostředky je omezená. Některá stlačení objevující se hlouběji v půdním profilu jsou dnes považována za neodstranitelná, a to z důvodu, že jsou situována v hloubce, kam nástroje hlubokého kypření neproniknou. Nezbývá, než se spolehnout na přirozenou obnovu půdy, která je možná, často však probíhá velmi pomalu. Objevuje-li se stlačení půdy v menší hloubce, mohou mechanické zásahy zmírnit utužení půdy a obnovit její pórovitost. Tyto pracovní úkony se musí provádět výhradně při proschlé půdě, jinak hrozí, že původně nápravným opatřením naděláme víc škody, než užitku. Problémy znehodnocující půdní strukturu (utužení, stlačení, zhutnění) mají mnohé příčiny. I přestože se nápravné mechanické zásahy osvědčí, prevence se musí stát nedílnou součástí agronomických itinerářů:

• udržet v prvních centimetrech půdního povrchu organickou hmotu, která se podílí na utváření půdní struktury
• snižovat hloubku, intenzitu a četnost půdního zpracování
• omezit pohyb strojů po vlhkých parcelách/stanovištích
• zlepšit stálou pokryvnost půdního povrchu a rozmanitost pěstovaných plodin
• maximálně omezit fyzické napětí v půdě (zatížení nápravy, tlak v pneumatikách, zatížení dobytkem).

Zdroj: LE SOL SOUS SON MEILLEUR PROFIL. Agriculture-de-conservation.com [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné z: https://agriculture-de-conservation.com/Le-sol-sous-son-meilleur-profil.html?couleur=2