Brambory v regenerativním zemědělství

Půda se stále obdělává, ale postupně se otevírají nové možnosti.

Snížení obdělávání půdy a pěstování brambor, skoro neexistuje složitější kombinace. Někteří lidé se dokonce rozhodli s pěstováním brambor na svých farmách přestat, ale toto rozhodnutí se těžko ujme, pokud chceme stále konzumovat bramborovou kaši, hranolky, raclette, aligot a řadu dalších specialit, v nichž brambory hrají klíčovou roli. Jak uvidíme v tomto článku, je i nadále iluzorní uvažovat o "ne-obdělávání půdy", když brambory mají ocení hrůbkování, aby mohly růst, a samotná sklizeň je velmi agresivní formou obdělávání půdy. Začínáme se setkávat se způsoby, jak tento dopad snížit minimalizací a zpracováním půdy s předstihem, zejména díky podzimnímu hrůbkování. Stále však existují dva další pilíře regenerativního zemědělství (RZ), na kterých můžeme stavět: půdní pokryv a diverzita plodin. V tomto ohledu je třeba ještě hodně pokroku v oblasti přípravy půdy a také v oblasti rychlejší obnovy půdy po sklizni. Přestože brambory mohou mít na půdu negativní vliv, více než kterákoli jiná plodina ocení dobrou půdu, která dobře funguje. Ačkoli RZ s sebou přináší velké překážky a omezení, je pro tuto plodinu jistě přínosem.

Jaký vliv má regenerativní zemědělství na cirkulaci vody v půdě?

Zkušenosti a modelizace to naznačují, ale experimentální měření to do jisté míry potvrzují: regenerativní zemědělství (RZ) zvyšuje využitelnou zásobu vody, a především rychlost cirkulace vody díky funkční porozitě v průběhu celé sezóny. Alespoň na jihozápadě Francie, kde v letech 2016 až 2021 probíhal projekt Bag'ages.

Systém RZ je založen na trojkombinaci výrazně redukovaného obdělávání půdy (nebo žádného obdělávání), trvalého půdního pokryvu (živé rostliny nebo zbytky udržované na povrchu) a rozmanitějšího osevního postupu. Cílem je podpořit ukládání uhlíku v půdě a zabránit destrukci půdy obděláváním. Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti a práce s vodou se u půd v RZ liší od půdy zorané.

To bylo ověřeno v rámci projektu Bag'ages na sedmi lokalitách v jihozápadní Francii, z nichž čtyři byly spojeny s přilehlými zoranými pozemky (alespoň jeden rok ze dvou).

Setí pšenice: přiblížit řádky

Zvětšení meziřádkové vzdálenosti při setí se může zdát zajímavé pro plečkování obilovin, jako je pšenice. Jakmile však vzdálenost mezi řádky dosáhne 25 cm, dochází ke snížení výnosu. V naprosté většině pěstitelských podmínek je pravidlem úzká meziřádková vzdálenost.

Patnáctiletý závazek k regenerativnímu zemědělství

Když Frédéric Rémy přebíral před 15 lety Fermu v Saint-Lubin (Val-d'Oise), rozhodl se diverzifikovat osevní postup na farmě (řepka - pšenice - pšenice - ječmen), aby se vypořádal s problémy se zaplevelením (zejména s psárkou a jílkem).

Lepší zadržování vlhkosti patří k výhodám používání vyčesávacích lišt na kombajnech

Známý agronom z jižní části provincie Saskatchewan se domnívá, že vyčesávací lišty na kombajnech, které ponechávají vysoké strniště, jsou správnou cestou, jak se vyrovnat se suchými podmínkami.

Regenerativní zemědělství. Jak začít?

Zajímá Vás, jak nastavit osevní postupy v regenerativním zemědělství? Zveme Vás ke shlédnutí prezentace “Regenerativní zemědělství. Jak začít?” z akce “DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ – DVP AGRO”, která se konala v listopadu 2022. 

Hraboši: Dravci jsou vaše nejlepší, nejúčinnější a nejudržitelnější zbraň

Stále více z vás si stěžuje na škody způsobené hlodavci na vašich polích. K tomu dochází při kombinaci několika faktorů příznivých pro hraboše (protože právě o nich je řeč). Hlavním důvodem je příliš otevřená zemědělská krajina (tzv. "open field"), která nabízí jen velmi málo vhodných útočišť pro přirozené predátory hrabošů. Za druhé, regenerativní zemědělství vytváří situace, které jsou pro jejich výskyt příznivé: malé nebo žádné obdělávání půdy, více či méně vysoký a trvalý vegetační pokryv (zejména v zimě), rozmanitější a kvalitnější zdroje potravy. V letech, kdy je teplé a suché klima, mohou být tito roztomilí malí tvorové velmi invazivní. Pokud se ovšem nechceme připravit o žádný z prvků, které charakterizují regenerativní zemědělství (s rizikem, že přijdeme o mnohem více než o škody způsobené hraboši), existují určité prostředky, jak tento problém omezit. Pokud však chcete najít rovnováhu a udržet populaci hraboše pod přijatelnou úrovní, je třeba v první řadě na pole znovu dostat jejich přirozené predátory, dravce.

Glyfosát na rozdíl od hnojiv a orby neškodí půdnímu životu

Dr. Thierry Tétu, přednášející na Univerzitě Jules Verne Picardie v Amiens ve Francii, dospěl na základě základních experimentů prováděných v květináčích k závěru, že glyfosát při použití běžných dávek v laboratoři nemá významný vliv na mikrobiologický život v půdě. Na setkání asociace Base (francouzská asociace zemědělců a techniků zajímajících se o regenerativní zemědělství, pozn. př.) také přednesl svá pozorování o střednědobých negativních důsledcích orby a hnojení dusíkem na ukládání uhlíku a výnosy.