Patnáctiletý závazek k regenerativnímu zemědělství
Když Frédéric Rémy přebíral před 15 lety Fermu v Saint-Lubin (Val-d'Oise), rozhodl se diverzifikovat osevní postup na farmě (řepka - pšenice - pšenice - ječmen), aby se vypořádal s problémy se zaplevelením (zejména s psárkou a jílkem).
"Dnes pracujeme s šestiletým osevním postupem: na polovině farmy je pšenice a zbytek s plodinami vhodnými pro naše různé půdní typy: řepka olejná, len, slunečnice a jeden rok s bobovitými plodinami (hrášek, bob, hrách ozimý, hrách jarní, vikev atd.)," vysvětluje agronom na školení o regenerativním zemědělství (RZ), které Horsch academy uspořádala loni v červnu.
Nyní, při pěstování 3 pšenic během 6 let, počítá zemědělec s průměrným přírůstkem výnosu obilovin ve výši 14 q/ha ve srovnání s předchozím osevním postupem.
Informace o Fermě v Saint-Lubin :
Výměra orné půdy:
400 ha
Půdní typy:
svrchní jílovito-vápencové a písčitohlinité.
Eliminace narušení půdy při setí
Další změnou na farmě je zavedení meziplodin. "Prvním cílem bylo zvýšit úrodnost půdy. Dnes meziplodiny pomáhají udržovat a rozvíjet biologickou pórovitost půdy a zároveň pokračují ve zvyšování úrodnosti. Používáme vysoký podíl bobovitých, zejména bobu pro jejich "podrývací" účinek a vysokou restituci dusíku, nebo vikve (chlupaté, obecné atd.)". "Překážkou může být cena osiva," přiznává farmář. Proto pracuje hlavně s osivem vypěstovaným na farmě.
Po půdním pokryvu a rozšíření osevního postupu se Frédéric Rémy zabývá také omezením zpracování půdy, což je třetí pilíř RZ. "Děje se tak postupně, až bylo zpracování půdy při setí zcela eliminováno, a to díky dvěma secím strojům Horsch, Avatar a CO6. Poslední hluboké zpracování půdy proběhlo v roce 2011," poznamenává farmář. K tomuto systému jsme dospěli zcela přirozeně, protože je to způsob, jak udržitelně hospodařit s půdou na našich pozemcích. Abychom "udělali vše pro to, aby pozemek zůstal čistý", jsou všechny okraje polí na farmě také mulčovány.
Mělké obdělávání půdy pro plodiny s krátkým vegetačním cyklem
Přestože v Domaine de Saint-Lubin převažuje pro zakládání porostů přímé setí, Frédéric Rémy nevylučuje použití mělkého zpracování půdy, "aby se urychlilo prohřátí půdy u plodin, které jsou na to citlivé, jako je len a slunečnice. Nejsme v Brazílii nebo v Gers (okres v jižní Francii, pozn. př.). Některé jarní plodiny s krátkým cyklem potřebují pomoc," dodává.
Například v roce 2022 jsme 10. srpna zaseli meziplodinu složenou z bobu, vikve, jetele alexandrijského, svazenky a brazilského ovsa, abychom pomohli strukturovat půdu. Jakmile začnou kvést, čekáme na vhodný okamžik, abychom je položili válcem. Cílem je podpořit dobrý kontakt s půdou, zastavit lignifikaci porostu a zabránit příliš vysokému poměru C/N. Přes zimu byla provedena mělká podmítka, po kterém následovalo hnojení a aplikace glyfosátu 10. března. Len byl vyset (950 s/m²) strojem Avatar do hloubky 2,5 cm. Pokud je předpověď vody do 10 dnů, není třeba válet, v opačném případě ano".
Příklad technického itineráře pro pšenici
Pokud je to možné, "snažíme se po všech setích válet, čímž dokončíme práci secího stroje a omezíme problém se slimáky". Zemědělec také podrobně popisuje příklad technického itineráře pro pozemek s pšenicí v sezóně 2022/23, před sklizní lnu na vlákno a s předchozí sklizní hrášku:
- Za hrachem byla zaseta meziplodina svazenka a řepka. Ta slouží ke krmení slimáků a usnadňuje průjezd secího stroje v případě vlhkého podzimu. Meziplodina je také doplněna výdrolem hrachu;
- odrůda KWS Extase byla zaseta na 5.10. (220 s/m²) se secím strojem Avatar rychlostí 6 km/h, aby se co nejméně narušila půda a využil se čisticí účinek předchozí plodiny";
- klasický program podzimní regulace plevelů: chlortoluron + DFF, následovaný prosulfocarbem + flufenacetem při 2. listu. Na jaře byla provedena také malá regulace dvouděložných plevelů, aby se zabránilo výskytu svízelů a pcháčů;
- hnojení dusíkem zůstalo beze změny (5 aplikací)".
Po sklizni pšenice Frédéric Rémy používá prutové brány, aby urychlil rozklad slámy, která vždy zůstává na pozemku. Poté se meziplodina s vysokým podílem bobovitých: bob, vikev, pískavice, svazenka a brazilský oves," vysvětluje. To pomáhá strukturovat půdu a produkovat organický dusík, který prospěje jařinám.
Důležitost týmové práce
Frédéric Rémy zdůrazňuje význam sdílení zkušeností a spolupráce s ostatními. Navštívil zejména mnoho farem a na sociálních sítích si vyměňoval názory se zemědělci, kteří se již zapojili nebo se na přechod chystají. Od roku 2019 je také členem jedné ze šesti skupin zemědělců (přibližně deset na skupinu), které na toto téma založilo jeho družstvo Agora. Cílem těchto skupin je usnadnit výměnu zkušeností mezi zemědělci," vysvětluje Luc Vandeputte, který má v družstvu tuto problematiku na starosti. Nabízíme také individuální přístup a poradenství na základě kontextu každé farmy (ekonomika, vybavení přítomné na farmě atd.)."