Brambory v regenerativním zemědělství

Půda se stále obdělává, ale postupně se otevírají nové možnosti.

Snížení obdělávání půdy a pěstování brambor, skoro neexistuje složitější kombinace. Někteří lidé se dokonce rozhodli s pěstováním brambor na svých farmách přestat, ale toto rozhodnutí se těžko ujme, pokud chceme stále konzumovat bramborovou kaši, hranolky, raclette, aligot a řadu dalších specialit, v nichž brambory hrají klíčovou roli. Jak uvidíme v tomto článku, je i nadále iluzorní uvažovat o "ne-obdělávání půdy", když brambory mají ocení hrůbkování, aby mohly růst, a samotná sklizeň je velmi agresivní formou obdělávání půdy. Začínáme se setkávat se způsoby, jak tento dopad snížit minimalizací a zpracováním půdy s předstihem, zejména díky podzimnímu hrůbkování. Stále však existují dva další pilíře regenerativního zemědělství (RZ), na kterých můžeme stavět: půdní pokryv a diverzita plodin. V tomto ohledu je třeba ještě hodně pokroku v oblasti přípravy půdy a také v oblasti rychlejší obnovy půdy po sklizni. Přestože brambory mohou mít na půdu negativní vliv, více než kterákoli jiná plodina ocení dobrou půdu, která dobře funguje. Ačkoli RZ s sebou přináší velké překážky a omezení, je pro tuto plodinu jistě přínosem.

Pěstování brambor pod mulčem slámy, které se může praktikovat v pokusech nebo v tržním zahradnictví, není možné ve velkém měřítku kvůli mechanizaci sklizně. Navíc vstup kolem 100 t/ha slámy není ani proveditelný, ani reálný. Pro velkoplošné pěstování brambor bude proto nutné spoléhat na jiné nástroje RZ.

V Belgii zkoušejí podzimní hrůbkování, podzimní výsadbu a... lidskou moč

Greenotec ASBL (Asociace pro výzkum životního prostředí a studium nových kulturních technik) se dlouhodobě zabývá tématem brambor v RZ. Asociace je neústupná: "Brambory v RZ jsou zcela možné". Proto vás zveme k opětovnému přečtení posledního doslovu, který jsme této plodině věnovali v magazínu TCS č. 96 z ledna/února 2018. 

Podzimní hrůbky, které se navzdory povzbudivým výsledkům příliš neujaly 
 

Asociace Greenotec zkoumala myšlenku podzimního hrůbkování, tj. hrůbkování, které se neprovádí na jaře, jak je zvykem, ale ke konci srpna/začátkem září. Podle jejich názoru je toto období příznivější pro vytváření hrůbků, a tedy i pro hloubkové zpracování, protože půda je "sušší" než na jaře. Smyslem je kombinovat hrůbkování s plošným výsevem meziplodin, které budou hrůbek přes zimu chránit a svými kořeny mu poskytnou přirozenější strukturu. "Tímto postupem snížíme množství prací potřebných na jaře a ve srovnání s běžným hrůbkováním výrazně omezíme odtok vody v případě deště (o 30 % méně), a tím i erozi," říká Simon Dierickx z Greenotecu. V roce 2023 muselo sdružení z různých důvodů od pokusů s bramborami upustit. Jeho poslední skutečné pokusy s bramborami proběhly v roce 2022. "Pokračovali jsme v testování techniky podzimního hrůbkování," vysvětluje S. Dierickx. "Funguje to, ale potřebujete půdu s velmi dobrou strukturou. Musíte se vám také podařit vypěstovat kvalitní meziplodinu." V roce 2022 tomu tak nebylo. Výsledky se projevily na výnosech, kdy podzimní hrůbkování přineslo přibližně o 2 tuny méně než konvenční jarní hrůbkování. "Uchytil se tento postup u belgických zemědělců?  Ne, odpovídá Simon rovnou. Není to z důvodů efektivity, ale spíše kvůli způsobu organizace práce. Na konci srpna sotva skončí žně, už musíme myslet na setí meziplodin a ozimých obilovin, o sklizni kukuřice nemluvě. Takže vytahování hrobkovače, která byl půl roku odložený, není prioritou. Možná se tato technika uchytí, pokud se v budoucnu zpřísní legislativa týkající se eroze. "  
 

Fotografie hlíz vyprodukovaných v itineráři s podzimním hrůbkováním. Vlevo byly před výsadbou hrůbky upraveny, vpravo se neprováděly žádné práce. GREENOTEC

A co výsadba na podzim?

Poslední novinkou ve výzkumu brambor společnosti Greenotec je sázení hlíz nikoli na jaře, ale... na podzim! Není to tak přitažené za vlasy. Pokud máte ve zvyku pěstovat brambory na zahrádce, nepochybně jste viděli, že na jaře vyklíčily hlízy, které zbyly z předchozí sklizně. Tyto hlízy v pohodě přečkaly zimu v půdě. Co kdyby se z toho stala samostatná technika? Vždyť z biologického hlediska jsou brambory vytrvalým druhem, jehož rezervním orgánem je hlíza, která přirozeně přečká špatné období v klidu, dobře chráněná v půdě! S. Dierickx zcela správně dodává: "Pokud pěstujete brambory, nevadí vám růst „výdrolu“ brambor v následující sklizni? A ten je obzvláště odolný. " Loni byl uspořádán pokus s ekologickým pěstitelem, který pěstuje rané brambory. Bohužel toho roku byla zima obzvlášť tuhá a hlízy, zasazené v hloubce asi 15 cm, pomrzly. Greenotec se však této myšlenky nevzdává. Jediné, co je třeba udělat, je zvýšit hloubku výsadby. "Potřebujete také kvalitní meziplodinový pokryv, který hlízy ochrání," dodává S. Dierickx. Záměrem by bylo vysadit koncem září malé zdravé hlízy menší než 35 mm spolu s meziplodinouem, která by byla zlikvidována během zimy nebo na jejím konci. "Velkou výhodou je, že půda není na jaře vůbec zasažena, hlízy jsou dobře zakořeněné a bezpochyby dobře podporované dobrou biologickou aktivitou, zejména mykorhizní," uzavírá S. Dierickx. a dodává, že se dočetl, že v 19. století bylo na severu Francie běžné mít při použití této techniky dvě sklizně v jednom roce. Dodává ovšem, že "tehdy ještě nevěděli o plísních". Existuje také další omezení: riziko, že při kompaktnější struktuře půdy nebudou sklizeny kvalitní hlízy. Vyzkoušejte to, samozřejmě začněte na malých plochách!

U společnosti Novalis Terra, rostlinný pokryv a podzimní hrůbkování

Na začátku roku 2023 jsme v magazínu TCS č. 121 publikovali článek věnovaný práci poradenské společnosti Novalis Terra na bramborách v RZ. Shrneme-li to, pro bezorebné pěstování brambor potřebujete vícedruhový porost meziplodiny s dobře vyřešeným managementem posklizňových zbytků a výdrolu, vysetý co nejdříve, nejlépe napřímo, ale také je třeba tento rostlinný pokryv zahustit a nezničit ho před kvetením (a ani po něm). O několik měsíců později jejich ředitel Paul Robert potvrzuje, že hlízy podle jeho názoru stále velmi dobře reagují na zavedení rostlinného pokryvu před výsadbou. "Pokud je sláma z předchozí sklizně dobře vyřešena a samozřejmě se nám podařila kvalitní meziplodina, nejlépe vícedruhová, získáme vyšší výnos z následných brambor. Ve skutečnosti se mi zdá, že tato plodina reaguje na bezorebné zpracování půdy a zavedení rostlinného pokryvu lépe než například řepa. "

Foto: Meziplodina vyfocena 8.12.2022 na podzimních hrůbcích u Jean-Paul Dalenne, v okresu Somme.

Dostatečné pokryv pro hrůbek, který se nezhroutí 

P. Robert také hovoří o technice podzimního hrůbkování, kterou rovněž již několik let testují. "Postupně se nám podařilo tuto techniku zdokonalit s velmi zajímavými výsledky ve srovnání s plošnou minimalizací (tj. běžnou minimalizací bez před-hrubkování). Tam, kde bylo provedeno podzimní hrubkování, známé také jako před-hrubkování, dochází k lepšímu odvodnění a pro zemědělce, kteří nechtějí na jaře odkládat výsadbu, je to výhoda. Z hlediska rizika eroze je efekt velmi pozitivní. Zlepšují se také podmínky pro setí následující plodiny, obvykle obiloviny. Pokud však jde o výnosy, opět ve srovnání s plošnou minimalizací jsme na tom stále stejně, ale ne lépe." Podle jeho názoru je třeba splnit řadu podmínek, aby bylo podzimní hrubkování úspěšné. Především nesmí dojít k rozpadu hrůbku vytvořeného mezi polovinou srpna a polovinou září při podzimních deštích. K tomu je zapotřebí, aby se meziplodina dostatečně rozvinula a chránila hrůbek. P. Robert hovoří o tom, co se stalo v roce 2023: "Vzhledem k vlhkým podmínkám, které jsme zažili na severu, jsme museli s vytvářením hrůbků a setím meziplodin počkat. Připomínáme, že při podzimním hrůbkování musí být spodek hrůbku suchý. V důsledku toho vzešly meziplodiny o něco později než obvykle. Naštěstí se poté dobře vyvíjely a my jsme se vyhnuli riziku propadnutí hrůbků."

Vytváření krusty na povrchu mohyly 

Dalším prvkem, který je třeba při této technice zvládnout, zejména na hlinitých půdách, je jarní přítomnost krusty na povrchu kopečků, která je výsledkem zimních podmínek (usazování hmoty v horní části kopečku). "Tato krusta může být později problémem z hlediska tahu půdy, ale také tím, že způsobuje otřesy hlíz," vysvětluje agronom. Společnost Novalis Terra, která stále spolupracuje se zemědělci, s nimiž spolupracuje, chce vyzkoušet různá řešení "loupání", aniž by se musela uchylovat k frézování. "Třeba pomocí nástroje na loupání, jako je například kopečkový skalper nebo upravená fréza, která přebírá tvar kopečku. K tomu potřebujeme zmenšit velikost zubů v souladu s kopečkem, aby bylo možné povrch kopečku skrápět," říká P. Robert. Nakonec zmiňuje pokus, tentokrát na křídových půdách, provedený v roce 2022 se zemědělcem, který dosud vyorával brambory. Pokus porovnával orbu a bezorebné zpracování půdy. V části bez orby byla v CT 25/08 zaseta krycí plodina vikev chlupatá. Na začátku zimy byla vikev rozdrcena, na konci zimy opět ponechána a patnáct dní před výsadbou brambor byla mulčována. "Výsledek předčil naše očekávání, výnosy se zvýšily nejméně o 5 t/ha, ne-li více...".
 

Na farmě Leforestier: prosévání, kompostování meziplodin a aminokyseliny při produkci sazenic 

Na 115hektarové farmě rodiny Leforestier v regionu Pays de Caux se již více než patnáct let používají nástroje RZ. Historicky se na farmě pěstují konzumní brambory, řepa, len a obiloviny. V roce 2019 se postupným přechodem na ekologické zemědělství a přechodem na produkci sadbových brambor vydávají novým směrem. Tento typ produkce má své vlastní požadavky: sklízejí se hlízy o velikosti pouhých 28 mm a existují požadavky na zdravotní nezávadnost, protože vyprodukované hlízy musí být samozřejmě zdravé, bez chorob a známek poškození. Dalším omezením je, že produkce sadby vyžaduje velké množství práce od třídění až po příjem a balení. "Pokud není půda dostatečně jemná, hrozí, že strávíme čas tříděním hrud nebo poškozených brambor," vysvětluje Victor Leforestier. Tato omezení znamenají, že půda musí být zušlechtěna, a mladý zemědělec používá prosévání, což je intenzivní operace, která je stále nezbytná. "Kdybych například produkoval hlízy pro hranolky (kalibr +45 mm), mohl bych přehodnotit prosívání a snížit tak intenzitu zpracování půdy, protože sklízíte větší brambory: vyorávač více hrud. Při pěstování sadby, si nemyslím, že je to možné, hrubší zpracování půdy by vedlo k poklesu kvality sklizně a k vyšším nákladům," dodává.

Foto: U Leforestierů je prosévání stále nevyhnutelné kvůli produkci sazenic. VICTOR LEFORESTIER

Nezbytné prosévání

Prosévání se provádí těsně před výsadbou. Tato operace je pro zemědělce nejnákladnější a také nejpomalejší. Nejprve se vytvoří hřeben, který pak spolkne prosévací stroj, jenž půdu velmi jemně rozdrtí a hroudy uloží mezi řádky. Tato operace je pro půdní život velmi škodlivá a pro tyto sprašové půdy (10 % jílu) vysoce mineralizující. Čas a peníze investované do prosévání při výsadbě zase umožňuje rodině Leforestierů sklízet brambory pomocí jednoduchého, lehkého a amortizovaného zařízení, které je však velmi ohleduplné k plodinám. "Naše náklady na sklizeň jsou velmi konkurenceschopné; to, co bychom ušetřili tím, že bychom neprosévali, by se více než ztratilo na nákladech na sklizeň, protože bychom potřebovali stroj, který by vykopal více půdy, takže bychom si museli pronajmout stroj nebo zavolat službaře. To není na pořadu dne.“ U brambor se při výměně stroje často musí přehodnotit celý sytém a prostor přijmu brambor na lince, což může být investičně velmi nákladné, aniž by se nutně zlepšila výkonnost nebo kvalita sklizně. Přesto jsou Leforestierovi adepty RZ, a dokonce školiteli v této oblasti. Před bramborami samozřejmě pěstují meziplodiny a nikdy neshledali, že by to mělo negativní vliv na kvalitu hlíz. 

Kompostovaný kryt na povrchu 

Jako ekologický zemědělec často nemůže zasít meziplodiny před polovinou září, protože předtím následují dvě nebo tři podmítky (strojem, který mechanicky likviduje plevel a pracuje pouze v hloubce do 5 cm), po nichž se zpracovává radličkou v hloubce 15 cm (aby se zapravil hnůj) a teprve potom se seje radličkovým secím strojem. Meziplodiny jsou směsí dusík vázajících plodin (hrách, bob), brukvovitých (ředkve) a žita nebo ovsa. Buď se zničí zelená na konci zimy, nebo na jaře povrchovým kompostováním (mulčováním) před prosevem a výsadbou. Victor to prozatím nedělá na celé výměře brambor, protože tato operace je časově náročná, může zdržet výsadbu a zpomalit proces sázení. Při rozvinutějším porostu meziplodiny je více zbytků, které mohou projít prosévačem, který k tomuto účelu není určen. Pracovní rychlost se může snížit ze 3 na 2 km/h! Je také třeba dát půdě čas na rozklad hmoty, což může trvat dva až tři týdny. Pokud 15. dubna nebudou vhodné podmínky pro mulčování, výsadba se odloží až na začátek května. Od roku 2020, kdy začal experimentovat s povrchovým kompostováním, jsou jeho pozorování poměrně konzistentní, dochází k dobrému rozkladu rostlinných zbytků a hrůbky zůstávají velmi "živé", a to i za bouřlivého počasí. "Kompostování má spoustu agronomických výhod: ponecháváte půdu organizovanou kořeny po celou zimu a produkujete biomasu až do tří týdnů před výsadbou; je to skutečný krok směrem k RZ," tvrdí V. Leforestier. Při kompostování meziplodiny využívá příležitosti přidat mléčné fermenty, jakousi pojistku, která napomáhá správnému rozkladu zelené hmoty. Pěstitel věří, že se mu tak podaří zabránit hnití zelené hmoty, které by bylo ideální živnou půdou pro patogeny, jimž se snaží v ekologické produkci sadby za každou cenu vyhnout. V předchozích letech také přidával fermenty při výsadbě, ale přestal s tím, protože buď nepozoroval žádný účinek, nebo byl dopad negativní, jako v pokusu z roku 2022, kdy byly hlízy ve fermentované části více napadeny kořenomorkou.

Aminokyseliny pro zvýšení tvorby hlíz 

Victor se nyní zaměřuje na aminokyseliny. Letos poprvé použil 30 l/ha přípravku Protec+ od společnosti Oligoplus do brázdy pro výsadbu. "Mým cílem u tohoto typu přípravku je stimulovat tvorbu hlízí, a tak získat větší množství rostlin o velikosti 28-45 mm," vysvětluje. Toho bylo dosaženo v tomto prvním pokusu, kde byl u odrůdy Babylon naměřen přírůstek 3 t/ha sazenic, což potvrzuje výsledky, kterých dosáhli jeho kolegové ze skupiny Sols Verts. Technika bude proto v roce 2024 dále rozvíjena, přičemž u několika odrůd budou ponechány neošetřené kontroly. Mladý pěstitel se rovněž zaměří na využití stopových prvků, které mu, jak doufá, v kombinaci s mědí umožní snížit dosud značné používání bordeauské jíchy (proti plísni). Rodina Leforestierových také testovala fermentované rostlinné extrakty, ale u brambor od toho upustili, protože již opakovaně aplikují parafínový olej, jakmile brambory vzejdou. Ten vytváří na listech ochranný film, který odrazuje mšice přenášející viry od okusování listů. Pokusy provedené organizací Comité Nord (organizace, která sleduje kvalitu rostlin a provádí pokusy) prokázaly pokles účinnosti oleje ve směsi s fermentovanými extrakty. Proto se nadále soustředí na olej a zároveň sledují produkty šetrnější k rostlinám. "Snažíme se soustředit na to, co nám přináší nejlepší návratnost investic a co můžeme měřit. Určitě bychom mohli dělat víc (stopové prvky, mykorhizy atd.), ale musí to zůstat 'tekuté' obrazně i doslova. Nechci vyrazit na pole se čtyřmi různými přípravky, které je třeba namíchat, jen aby nakonec ucpaly postřikovač nebo zpomalily proces výsadby," komentuje V. Leforestier. 

Navrácení chovu skotu

Pro rodinu Leforestierů, která znovu zavedla chov krav plemene Angus, aby co nejlépe využila dočasné travní porosty, zůstává zlepšení půdy hlavní prioritou. Osevní postup se prodloužil na šest nebo sedm let, což by mělo dát struktuře půdy více času na obnovu a snížit riziko zhutnění. To zase prospěje pěstování brambor. Kdybychom měli shrnout agronomický přístup V. Leforestiera při ekologickém pěstování sadbových brambor, bylo by to začlenění brambor do fungujícího systému, zjednodušení itineráře a zefektivnění jednotlivých operací. Příprava půdy? Prozatím je těžké dělat méně. Meziplodiny? Tato technika byla ověřena. Nyní by se rád přeorientoval na používání odrůd, které jsou odolnější vůči plísním a suchu. To je podle něj cesta vpřed pro agroekologii v pěstování brambor. "Můžeme vynaložit veškeré úsilí, abychom zlepšili úrodnost našich půd a učinili naše pěstitelské metody ctnostnějšími, ale pokud budeme mít v základu rostliny citlivé na klimatická rizika, hmyz a choroby, budeme vždy o krok pozadu," uzavírá.

Zdroj: Magazín TCS č.125, listopad-prosinec 2023
Autoři: Frédéric THOMAS a Cécile WALIGORA
Překlad: Radim KUŽEL, Obchodně technický zástupce pro mechanizaci a SoilTEQ, SOUFFLET AGRO a.s.