27. 2. 2023, Christophe Diss, 31.března 2017. Terre-net.fr

Glyfosát na rozdíl od hnojiv a orby neškodí půdnímu životu

Dr. Thierry Tétu, přednášející na Univerzitě Jules Verne Picardie v Amiens ve Francii, dospěl na základě základních experimentů prováděných v květináčích k závěru, že glyfosát při použití běžných dávek v laboratoři nemá významný vliv na mikrobiologický život v půdě. Na setkání asociace Base (francouzská asociace zemědělců a techniků zajímajících se o regenerativní zemědělství, pozn. př.) také přednesl svá pozorování o střednědobých negativních důsledcích orby a hnojení dusíkem na ukládání uhlíku a výnosy.

Platforma Vegesol, kterou provozuje Univerzita Jules Verne, provádí v departementu Nord ve spolupráci s firmami Bonduelle a Syngenta agronomický výzkum od roku 2010. Tým doktorandů Dr. Tétu, který působí při výzkumné jednotce CNRS Edysan, se snaží v reálných podmínkách studovat dopady obdělávání půdy, rostlinného pokryvu a hnojení dusíkem ve střednědobém horizontu na biologický život v půdě, organickou úrodnost a výnosy.

Na stanici o rozloze 7 hektarů s osmiletým osevním plánem je trvale přítomna přibližně stovka různých pokusů. Dále pak univerzita rozvíjí vlastní výzkumný program zaměřený na dopad glyfosátu, což výzkumnému týmu umožňuje vyvodit závěry ze sledovaných ukazatelů společných pro oba výzkumné programy odděleně.

Glyfosát nenarušuje život v půdě

Ve studii provedené v uzavřeném prostředí z podnětu univerzity nebyly různé mikrobiologické enzymatické aktivity půdní respirace (dehydrogenáza) a aktivity související s fosfátovou výživou (alkalická fosfatáza) narušeny aplikací běžné dávky glyfosátu, při odběru půdy z pozemku, který nebyl v posledních 6 letech hnojen dusíkem. Naopak zřetelný pokles těchto aktivit byl pozorován v květináčích naplněných půdou hnojenou podle agrotechnický metodik. Zdá se, že biologickou aktivitu v půdě nejvíce narušuje minerální dusík ze syntetických dusíkatých hnojiv.

Kromě toho byla na poli s rostlinným pokryvem i bez něj enzymatická aktivita bakteriální respirace výrazně vyšší při přímém setí než při klasickém zpracování orbou.

^{NX = s hnojením, N0 = bez hnojení, SDC = přímé setí s meziplodinou, SD = přímé setí, LC = orba s meziplodinou, L = orba

Mikrobiální aktivita půdy je při přímém setí mnohem lepší. (©Thierry Tétu)}

Totéž platí pro symbiózy mykorhiza-rostlina: ty jsou velmi ovlivněny technikou obdělávání půdy (zejména při orbě), ale také dlouhodobým hnojením (Verzeaux et al, 2016). To lze pozorovat i na zásobách mykorhizních spor, které jsou velmi citlivé na zpracování půdy v horizontu 0-40 cm.

^{Zásoba spor mykorhiz je výrazně ovlivněna dlouhodobým hnojením (Nx) a orbou (©Thierry Tétu, Verzeaux et al, 2016).}

Testy však ukázaly snížení aktivity rozkladu organické hmoty při 100krát vyšší dávce glyfosátu, což představuje "pozitivní účinek, který přispívá k ukládání uhlíku". Ačkoli se to může zdát jako příznivý faktor pro výživu plodin dusíkem, výzkumníci upozorňují, že tato pozorování nelze extrapolovat na standardní podmínky registrace.

Hnojení má negativní vliv na ukládání uhlíku

Přímý výsev s meziplodinami nebo bez nich za běžných podmínek hnojení rovněž přispívá k ukládání uhlíku, na rozdíl od orby. V tomto ohledu vykazuje pozitivní výsledek pouze jedna metoda s orbou, a to ta v kombinaci s meziplodinou bohatou na luskoviny a při snížení dávky dusíku o 25 %. Negativní vliv hnojení dusíkem se navíc potvrdil i v terénu, protože všechny modality bez hnojení dusíkem vykazují zvýšení zásob uhlíku. Ztráty uhlíku v důsledku působení syntetických dusíkatých hnojiv jsou vysoké zejména v podmínkách orby a následně holé půdy. (Verzeaux et al, 2016).

Podle Thierryho Tétu "je proto nutné se vyvarovat přehnojování, zejména pokud chceme ukládat organický dusík". Pro srovnání se domnívá, že "překročení 150 kg dusíku by mohlo tuto strategii rychle zhatit, což naléhavě vyžaduje více se zajímat o organický dusík z meziplodin, který by doplnil a postupně nahradil minerální dusík".

Podíl uhlíku ve svrchní půdní vrstvě 0-10 cm

Výzkumníci z Amiens se zajímali o ukládání organického dusíku. Trendy jsou podobné těm, které byly pozorovány u vývoje zásob uhlíku. Při orbě: posun je záporný. Důsledky: "Výnosy zjištěné při přímém setí nebo orbě s meziplodinami se pravidelně pozitivně liší teoretickým výnosům vypočteným metodou bilance dusíku, která dosud zohledňovala pouze účinek meziplodin, jen pokud byly zařazeny přímo před hlavní plodinu. U holé orby je rozdíl často záporný. Dochází tedy k dlouhodobému efektu hnojení meziplodinami. Potvrzuje to zájem o rozvoj znalostí o interakcích mezi minerálním a organickým hnojením, aby se tyto dva zdroje dusíku staly účinnějšími. Thierry Tétu se rovněž zabývá využitím minerálních hnojiv, aplikovatelných ve formě prášku z drcených hornin nebo minerálů. "Podle literatury umožňuje interakce mezi bakteriemi, kořeny a houbami využívat tyto krystalické zdroje, které mohou být dodávány ve formě práškových hornin.“

Závěrem, na poli, ať už s rostlinným pokryvem nebo bez něj, jsou různé enzymatické aktivity půd vždy výrazně vyšší při přímém setí než při orbě (Nivelle et al, 2016).

Zdroj: https://www.terre-net.fr/agriculture-de-conservation/article/126581/le-glyphosate-ne-nuit-pas-a-la-vie-du-sol-contrairement-aux-engrais-et-au-labour