Založení porostu meziplodin, vliv výšky seče a strategie řízení posklizňových zbytků
Pokusy, které následují, provedl Etienne Mignot (student inženýrského programu) na farmě Davida Guyho v Loire-Atlantique (Sky France).
Za účelem pozorování kvality vzcházení a vývoje meziplodin bylo provedeno hned po sklizni (10. července 2017) setí různých druhů rostlin diskovým secím strojem (EasyDrill). Byly využity 3 strategie nakládání s posklizňovými zbytky: vysoké strnisko (40 cm), rozdrcená krátká sláma (8 cm) a rozdrcená krátká sláma s mělkou podmítkou (5 cm do hloubky).
Jako meziplodiny byly použity hořčice, hrách a pohanka, které slouží jako ukazatelé. Ostatní rostliny měly podle své typologie relativně podobné reakce a vývoj. Výběr těchto 3 druhů rostlin je odůvodněn následovně: Hořčice je vynikajícím zdrojem dusíku a je zárukou dobrého vzcházení plodin a dobrého ekonomického výsledku. Krmný hrách patří do luskovin, které přirozeně vážou dusík. Je to meziplodina, která je tedy logicky méně citlivá na jeho nedostatky v létě po sklizni. Pohanka byla nakonec vybrána jako meziplodina, která v létě rychle vzchází, ale která je také běžně využívaná jako meziplodina na sklizeň. Navíc jaro a léto byly v Loire-Atlantique extrémně suché: napršelo pouze 9 mm mezi setím a vzcházením, 8 mm v první polovině srpna a 21 mm na konci měsíce.
Dynamika vzcházení
Tyto konkrétní podmínky, které však odpovídají tomu s čím se většina zemědělců může v této oblasti setkat, ještě zvýšily rozdíly a lépe zdůraznily potřebu pěstování meziplodin. Není překvapením (viz obr. 1), že ve způsobu řízení posklizňových zbytků je u „rozdrcené slámy“ vzcházení nejslabší, všechny druhy rostlin jsou pomíchané, zatímco u vysokého strniště a podmítky je to jiné. Toto zjištění potvrzuje obtížnost disku proříznout silnou vrstvu suchých posklizňových zbytků těsně po sklizni.
Drcení slámy je tedy nejhorší volbou pro založení meziplodin. Na druhé straně, zachování vysokého strniště je zajímavým řešením pro přímé setí v daném čase a podmínkách.
I když dřepčíci napadli brukvovité rostliny toto léto velmi brzy, bylo patrné, že je výška strniště omezovala (obr. 2). Ve skutečnosti bylo napadeno pouze 25 % rostlin u vysokého strniště, 68 % rostlin u nízkého strniště a 85 % rostlin u možnosti s podmítkou. Toto pozorování potvrzuje důležitost podsevů v řepce: při pokrytí nebo dokonce skrytí plodin pod meziplodinu je možné oklamat některé škůdce. Rychle rostoucí a zdravá řepka je také mnohem méně náchylná k napadení škůdci.
Tento pokus byl proveden na pozemku, na kterém se využívá minimalizace a přímé setí po dobu téměř 15 let (cílem je osivo v hloubce 3 cm). Cílem zasetí meziplodin bylo zlepšení kvality půdy. Jeden pruh byl ponechán bez meziplodiny pro prostudování dynamiky vzcházení výdrolů a výskytu plevelů.
Raný vývoj
První pozorování, 3 týdny po setí, již odhaluje rozdíly v chování. Vegetace je obecně lepší u vysokého strniště, její kvalita je pak horší u rozdrcené slámy s podmítkou nebo bez ní. U brukvovitých je patrný rozdíl ve velikosti rostlin. U hrachu je to velmi názorné. Při strategii „vysokého strniště“ má rostlina asi 30 listů s výskytem prvních úponů, zatímco u 8 cm strniska klesá počet listů na 24 a u rozdrcené slámy dokonce až na 20. Krásná ukázka, která potvrzuje, že hrách vyžaduje společnost, ochranu, ale i podporu, na kterou se může rychle přichytit. Rozdíl ve výšce vegetace je dvojnásobný také u pohanky, a to v případě 40 cm vysokého strniště. Měření provedená o 2 týdny později v polovině srpna posilují tato první pozorování, s rozdíly, které byly zdůrazněny zejména u hrachu a pohanky. Tyto rozdíly se během pozorování od konce srpna i nadále zvyšovaly a na parcele, kde byla provedena podmítka, byla hořčice zakrnělá a přitom téměř ve stádiu zralosti.
Analýza vážení a odhadů fixace dusíku
Na konci srpna bylo provedeno vážení nadzemních částí. Logicky existuje poměrně velký rozdíl mezi různými typy strniště, což bylo ověřeno při pokusech a pozorování rostlin.
Hořčice
Množství biomasy bylo téměř stejné u podmítky a u krátkého strniště. Biomasa u vysokého strniště byla dvojnásobná. „Vysoké strniště“, jak je uvedeno na fotografii (parcela po podmítce ve srovnání s parcelou s vysokým strništěm) mělo tedy nejlepší výsledky, což bylo potvrzeno vážením. Tento rozdíl je způsoben zachyceným dusíkem, kdy přes malé množství zachyceného dusíku vznikají velké rozdíly v růstu. Tyto údaje svědčí o tom, jak se chovají rostliny jinde. Je třeba mít na paměti to, že množství dusíku po sklizni je nízké, navíc v suchých podmínkách.
Hrách
U této luskoviny je počáteční pomalé vzcházení postupně zesíleno v případě nevhodného nakládání s posklizňovými zbytky. Na konci léta pak byla prokázána dvojnásobná biomasa. Ve skutečnosti tento pokus znovu ukazuje, že luskoviny mají při vzcházení a na začátku vegetace potřebu většího množství volného dusíku a celkově vyšší nároky na úrodnost půdy. Jakmile jsou v půdě, mohou začít využívat symbiotickou fixaci. Bakteriální symbióza zdvojnásobila jen to, co bylo odebráno z půdy, ale ne více. Nicméně, hrách je energický na začátku, a je tedy dobré ho dobře vyživit, když je celkové zachycené množství dusíku největší (asi 35 kg u vysokého strniště a 15 kg u podmítky). Pro luskoviny jako pro ostatní plodiny platí, že kvalita založeného porostu neovlivňuje pouze biomasu, ale také její schopnost navracet dusík do oběhu.
Pohanka
Tyto rozdíly jsou stejné i u pohanky. U nejlepšího způsobu, kterým je „vysoké strniště“, je biomasa největší, a to 2,6 t suché hmoty za pouhých 45 dní. Tato úroveň produkce potvrzuje rychlost růstu v létě i v suchých podmínkách, což z ní činí velmi konkurenceschopnou rostlinu proti mnohým dvouděložným rostlinám, jako jsou laskavec a merlík. Pohanka je také vhodná pro druhou sklizeň. Je třeba podotknout, že množství zachyceného dusíku je zde zajímavé, i když tato rostlina není luskovina schopná fixace, ani brukvovitá, která je považována za velmi agresivní pro půdní dusík. Pohanka však zde dokazuje, že může být velmi silná a je schopna mobilizovat nebo dokonce vyčerpat půdu víc než ostatní tradiční meziplodiny. Je to částečně z tohoto důvodu, že pohanka má pověst rostliny, která udržuje čistá pole. Je velmi konkurenceschopná, což jí dovoluje dominovat. Z tohoto důvodu logicky vyplývá, že obiloviny, které následují, často oceňují malý přísun hnojiva; zejména při přímém setí.
Hořčice (28. srpna)
s výjimkou rozdílů v průměrné výšce, které zůstávají důležité (36 cm u vysokého strniska, 28 cm u krátkého strniska a 31 cm u podmítky), toto pozorování prokazuje významné rozdíly v růstové fázi. Ve skutečnosti u vysokého strniska má povrch listu a biomasa mnohem větší objem a rostliny málo kvetou. Tento rozdíl ve vegetativním aspektu potvrzuje, že u vysokého strniska se brukvovité vyvíjejí v mnohem lepších podmínkách, s více dusíkem a s menším stresem, na rozdíl od ostatních dvou strategií řízení nakládání s posklizňovými zbytky.
Hrách a pohanka (28. srpna)
Jak je ukázáno na obrázku z měření z 28. srpna, dokonce i hrách, jako luskovina, je velmi ovlivněn výškou strniska. Při vysokém strnisku má v průměru asi 86 listů s množstvím úponů ve srovnání s 54 v případě podmítky a 48 v případě krátkého strniska. Jako kdyby se výživa ve formě zálohy při vzcházení a při startu nadále zvyšovala. Rozdíl ve vegetaci je stejně působivý u pohanky, která dosáhne fáze kvetení.
Tato fotografie, která porovnává všechny meziplodiny na pozemku s podmítkou (nejhorší způsob) a meziplodiny ve vysokém strnisku (nejlepší způsob) ukazuje, že trend uvedený pouze pro 3 typické rostliny je obecný. Řízení posklizňových zbytků při sklizni má proto značný vliv na úspěch meziplodin.
Body k zapamatování a vysvětlení
Tento pokus a zvláště pak klimatické podmínky umožňují zviditelnit problematiku setí a založení porostu meziplodin v létě:
• Čím více je strniště ponecháno vysoké, tím méně to narušuje kvalitu setí, zejména pomocí diskového stroje. S tím je spojené využití Shelbourne Stripper v přímém setí.
• Vysoké strniště poskytuje stín a především omezuje rychlost větru na úrovni země, což je jeden z hlavních faktorů evaporace. V polovině léta je oteplování povrchu země jistě menší než pod vrstvou rozdrcené slámy.
• Málo slámy na zemi a vysoké strniště lépe přijímá srážky, jako tomu bylo toto léto (z počátku jen 8 mm). Ačkoliv mulč omezuje evaporaci, je třeba získat minimálně 10 mm srážek, aby se dalo hovořit o zvlhčení půdy. Když jsou srážky nedostatečné, jak se často u meziplodin v létě děje, je třeba omezit všechny zdroje plýtvání a nakonec všechny tyto milimetry znamenají velký zisk pro založení porostu a jeho růst. Konečně je nemožné v této debatě zapomenout na ranou úrodnost půdy a dusík. Přítomnost slámy na zemi, a to i ve formě mulče, snižuje úrodnost, která je k dispozici v prvním cm půdy, což je oblast, kde se musí osivo uchytit a začít klíčit. Situace byla ještě mnohem horší v mulčované části: i když minimalizace zajistila mírnou mineralizaci, která se rychle zpomalila v suchu, sláma odebrala veškerý dostupný dusík na úkor meziplodiny. To je tradiční jev.
Další informace o strategii řízení dusíku u meziplodin naleznete také v článku « Combien d’azote risque d’être mobi- lisé pour la décomposition des pailles ? » (https://agriculture- de-conservation.com/spip.php?page=tribune-article&id_ article=2186). Způsob sklizně silně ovlivňuje ranou úrodnost půdy a především množství dusíku pro založení meziplodiny. Vysoké strnisko vzhledem ke své výšce při nevhodném řízení může vést k selhání nebo dokonce k problémům, jako je rychlé zrání hořčice. Dokonce i luskoviny, které se v těchto „na dusík chudých“ prostředích umějí lépe chovat, jsou také silně dotčeny. Často se zapomíná, že rostliny jsou v dusíku soběstačné pouze pro část svých potřeb, která je v závislosti na druhu 50 až 80 %. Dusík dostupný v půdě je proto nezbytný na začátku růstu rostliny. Samozřejmě, že větší posklizňové zbytky a především mírné množství lokalizovaného hnojiva v době setí dovolí obratně překonat toto významné a často se vyskytující rizika.
Pro úspěšné pěstování meziplodin nestačí mít správné secí stroje a připravit správné směsi. V první řadě je důležité se naučit správně nakládat s posklizňovými zbytky v závislosti na podmínkách použití, vybavení a cílech. Mělo by se také pamatovat na to, že nedostatečné hnojení v době založení porostu je problémem i pro meziplodiny, u kterých je pravděpodobnější, že budou trpět nedostatkem dusíku dřív než nedostatkem vody. To nám prokázaly velice jasně tyto zajímavé pokusy, zatímco mnozí stále věří přesnému opaku.
http://agriculture-de-conservation.com/Influence-de-la-hauteur-de-coupe-gestion-des-chaumes.html