Osevní postupy: jak pomocí meziplodin “nabudit” půdní systém - díl 4

Díl je určen pro každého, kdo se ve svém osevním postupu řeší setí kukuřice. S. Groff se zaměřuje konkrétně na setí rané kukuřice, na rizika, která jsou s ní spojená a jak jim předejít. Text rozvíjí Groffovi zkušenosti, které nám mohou být při setí této erozně nebezpečné plodiny k užitku. Zmiňuje také mechanizaci nutnou pro praktikování přímého setí a její výhody.

Kukuřice s krátkým vegetačním cyklem pro včasné uvolnění stanoviště

Na Groffově farmě kukuřice a sója zabírají ⅔ osevní plochy. Zbývající třetina je rozdělena mezi pšenici zabírající 20-25 ha a dýni rostoucí na 12 ha. Podstatná část meziplodin je tedy situována mezi kukuřicí a kukuřicí nebo kukuřicí a sójou. Z tohoto důvodu od roku 2011 vysévá S. Groff rané kukuřice, kukuřice s krátkým vegetačním cyklem. Cílem je sklízet v září, a proto vysévá meziplodinu hned, jak jen to je možné. Zdůvodnění je následující - jeden den růstu meziplodiny v září se rovná 4 až 5 dnům v říjnu. Cena meziplodiny zůstává stejná bez ohledu na datum jejího výsevu, její výkon a přínos pro následující hlavní plodinu mohou být mnohonásobně vyšší. Tato strategie navíc dodá sklizni kukuřice na „pružnosti“, která tak proběhne v těch nejlepších podmínkách. Může dojít ke snížení nákladů na sušení, zmírnění rizika poléhání, výskytu mykotoxinů a lépe se vyhnout vodnímu deficitu na konci vývojového cyklu.

Podle Groffa je toto dobrým příkladem řízení rizik a příležitostí. “V minulosti jsme byli připraveni obětovat část výnosu, abychom zcela zabránili výskytu jistých rizik, ale ušetřili za meziplodinu a zároveň si zajistili budoucí úspory a zisky,” doplňuje odborník na meziplodinové porosty. Ranou kukuřici vždy provázela špatná pověst, protože její výnosový potenciál se zdál být nízký. To však může být způsobeno pozdním datem výsevu. Kam se však posuneme, když ji budeme vysévat v raném nebo optimálním termínu? Ve srovnávací studii bylo setí provedeno v období kolem 20. dubna. Výsledkem početných pokusů je, že byly nalezeny odrůdy pro jednotlivé klimatické podmínky a od roku 2011 výnosy raných odrůd nepřestaly dosahovat standardních, či spíše překvapivých hodnot. Po dobu tří let, sel S. Groff rané kukuřice v kontextu stálých klimatických podmínek, aniž by se snížil jeho výnos a zároveň si mohl dovolit vyset meziplodinu o celý měsíc dřív. Rok po ukončení této strategie byla provedena srovnávací měření. Vzhledem k tomu, že následující plodinou je kukuřice, mohou být její výnosy, při zapojení raně seté meziplodinové směsi (tritikale-ředkev-hrách) vyšší o 3 až 14 q/ha, v porovnání s pozdně sklizenou kukuřicí sice doplněnou stejnou meziplodinou, ale mnohem méně rozvinutou.

Rada, kterou Steve uvádí je vyzkoušet na 15 až 20 % osevní plochy ranou kukuřici v kombinaci s dobře vzcházivou meziplodinovou směsí, tím spíše, pokud bude seta přímým setím. Je také třeba se utvrdit, že rané odrůdy nejsou náchylné na choroby, především rzi.

Mechanizace zdokonalující techniku přímého setí

Vzhledem k menší rozloze svojí farmy si Steve až do dneška ponechal sice poněkud zastaralé a jednoduché, ale funkční stroje. Stroje se pro přímé setí ukázaly být vhodné a Steve s nimi pracoval 25 let. Vzhledem k tomu, že dnes je 65 % rozlohy farmy věnováno středně a dlouhodobým pokusům s meziplodinami, přesné setí se pro plnění jednotlivých způsobů setí a měřítek výnosů stalo nezbytností. Nový traktor a sklízecí mlátička z roku 1984 byly vybaveny GPS s autopilotem. Poslední uskutečněná investice byla do secího stroje, kterým je možné set, v závislosti na plodině, s rozpětím od 37,5 do 75 cm. Distribuce zrna se uskutečňuje skrze plošinu, která se dotýká kartáče zvaného “brushmeter” od značky Kinze. Systém umožňuje výsev všech typů zrna, meziplodinových směsí složených z několika komponentů a s příslušnými nádstavci umožňuje i setí bobu obecného. Secí stroj je vybaven plovoucí chasse débris s možností nastavení tlaku v závislosti na typu meziplodiny nebo výdrolu. Navíc, přítlačná plastová kolečka značky Pro Stitch dodávají systému na víceúčelovosti. S. Groff zdůrazňuje, že mechanizace je pouze prostředkem k založení porostu technikou přímého setí a samotné stroje k úspěšnému založení porostu nestačí. Mechanizace může pomoci systém přímého setí zdokonalit, ale jedná se pouze o dílčí složku, kterou je třeba do systému trvale udržitelného zemědělství integrovat. A systém trvale udržitelného zemědělství se musí neustále doplňovat o nové poznatky, zkušenosti a pozorování.