Osevní postupy: jak pomocí meziplodin “nabudit” půdní systém - díl 3

Další díl článku Williama Colina o Stevu Groffovi se věnuje problematice řízení rizik. Zaměřuje se na organické hnojení, s konkretáními typy jaké hnojivo a kolik ho užívá, a setí ředkve, se kterou má Steve velmi dobré zkušenosti v podsevu do pšenice.

Organické hnojení

Steve má rovněž přístup k drůbežímu trusu ze sousední farmy. Raději ho rozmetává v létě na meziplodinu mezi pšenicí a kukuřicí, když se půda nachází v úrodné fázi a objem práce na poli není tak velký. Předpokládaný objem dusíkatých zbytků je nízký především z důvodu jeho spotřeby pšenicí, která dosahuje 45q/ha výnosu a přihnojená 80 jednotkami N/ha (pšenici Groff neseje jako hlavní plodinu, a to kvůli deštivému období střídanému vysokými teplotami, které převládá na přelomu května a června). V červenci na porost aplikuje 6 až 8 t/ha drůbežího trusu na 22 kg N/t (úplný objem dusíku, ale ne nutně dostupný). Meziplodinová směs biomax složená z 12 rostlinných druhů musí tedy půdě pomoct zpracovat přísun organického hnojení a omezit tak jeho úbytek před tím, než bude na jaře a v létě navráceno do půdy. Na tomto stanovišti dosahuje kukuřice bez předcházející meziplodiny a bez minerálního dusíku výnosu 62 q, kukuřice bez minerálního dusíku, ale jíž předchází meziplodina biomax dosahuje výnosu 86 q a konečně kukuřice s předcházející meziplodinou a 100 jednotkami dusíku aplikovaného ve stádiu 6. až 8. listu dosahuje výnosu 108 q/ha. V případě dodání organického hnojiva předcházející léto, umožňuje samotná meziplodinová směs biomax zvýšit výnos kukuřice o 28 %. Tento účinek lze velké části přisoudit konzervaci a lepší recyklaci úrodnosti. S. Groff doplňuje, že za použití pouze poloviny drůbežího trusu by dosáhl stejného výsledku. Rozumnější by bylo aplikovat 2 až 3 t/ha drůbežího trusu před meziplodinu a 2 až 3 t při setí kukuřice. Rozložit aplikaci organického hnojení mezi meziplodinu a hlavní plodinu je způsob, jak omezit jeho ztrátu při zamezení přerušení mineralizace, narušení biologické aktivity a současně za zvyšování efektivity meziplodin.

Ředkev jako podsev

S. Groff přidává při setí pšenice ozimé 2 až 3 kg ředkve/ha pro její “doprovození” a zároveň využívá “pozitivní” konkurenci obilniny. Kořen ředkve snadno dosahuje do hloubky jednoho metru a umožňuje recyklovat živiny, které zbyly z podzimu, především dusík a síru. Obecně se v tomto regionu pšenice seje po sóji, která zanechává půdu dostatečně čistou a často s dobrým obsahem posklizňových zbytků. Po dvou letech pokusů je výnos pšenice v průměru 3 až 5 q/ha, nejvyšší 8 q. Pro likvidaci stačí 4 až 5 nocí s teplotami -8 °C nebo, pokud je to nutné, lze na konci zimy či začátku jara použít herbicid na dvouděložné plevele, který porost odstraní. Tento postup je choulostivější v případě aplikace herbicidu na podzim při obilnině. Abychom uzavřeli tuto kapitolu o řízení rizik a možností: Steve nepěstuje kukuřici ani sóju “Round Up Ready” (geneticky modifikovaná, odolná vůči glyfosátu). Je to pro něj způsob, jak snížit opakovaný výskyt plevele a současně zachovat rozmanitost použitých aktivních materiálů. Jeho cílem je zachovat tento nástroj jako záchytnou síť, mimo jiné i pro odstranění porostů meziplodin, které samy o sobě pomáhají díky své pokryvnosti omezovat použití selektivních herbicidů u hlavních plodin. “Tato organická výstelka hraje mimo jiné zásadní roli v omezení úniku fytosanitárních zbytků,” ujišťuje.

OSEVNÍ POSTUPY: JAK POMOCÍ MEZIPLODIN “NABUDIT” PŮDNÍ SYSTÉM - díl 4

Zdroj: STEVE GROFF, ÉTATS-UNIS BOOSTER LE SYSTÈME GRÂCE AUX COUVERTS. Www.agriculture-de-conservation.com [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://agriculture-de-conservation.com/spip.php?page=detail&id_article=1775&id_mot=13