Osevní postupy: jak pomocí meziplodin “nabudit” půdní systém - díl 2

V následujícím díle na téma osevních postupů získáte tipy, jak se starat o meziplodiny včetně užitečných příkladů z Groffovi praxe. Dozvíte se například, proč je dobré starat se o meziplodiny se stejnou intenzitou, s jakou se staráme o komoditní plodiny.

Vést meziplodiny stejně jako hlavní plodinu

Pokud se farmář rozhodne zavést do osevního postupu meziplodinu, aby podpořil systém přímého setí, rada S. Groffa zní: pečovat o meziplodinu stejně jako o hlavní plodinu. Konkrétně: vysévat do čistých stanovišť, dodržovat doporučený termín setí, používat odpovídající secí stroj a mít k dispozici pomocnou pracovní sílu, aby setí proběhlo okamžitě po ukončení sklizně. Použití klasického secího stroje (s jednou násypkou) je jednou z možností jak dosáhnout optimální pravidelnosti a hloubky setí, případně i úspory osiva. Nutno připomenout, že Američané pro setí sóji často volí secí stroj o rozpětí 37, 5 cm a alternativou je dvojí přejezd při rozpětí 75 cm. Je třeba věnovat pozornost výběru rostlinných druhů, ale také odrůdám a především jejich ranosti, abychom předešli jejich dorůstání do květu. Pro správné zhodnocení účinku meziplodin a naše správné rozhodování, zůstává za oceánem nezaměnitelným pomocníkem rýč a šedá hmota.

S. Groff podotýká, že hnojení porostu, které je americkou legislativou povolené, umožňuje vysokou návratnost investic. Jako příklad uvádí jednoho zemědělce z Iowy, který v roce 2013 aplikoval 50 kg dusíku/ha před kukuřicí, kterou nakonec z důvodu nepříznivého počasí nemohl vyset (velmi vlhké jaro stejně jako v mnoha francouzských regionech). Nakonec v červnu jako meziplodinu vysel ředkev, která vázala dusík a on tak nepřišel o investici do hnojiva. Na podzim roku 2013, ředkev obsahovala (v kořenové a i listové části): 364 kg N, 57 kg P, 551 kg K a 112 kg S na hektar. Následující rok bylo na porostu kukuřice provedeno měření s cílem určit následný účinek hnojené meziplodiny na hlavní plodinu. Měření prokázalo, že veškeré hnojení přesahující 50 kg N/ha nepřináší významné zlepšení optimálního výnosu 144 q/ha. Pro dosažení stejného výnosu by za běžných okolností tento zemědělec aplikoval na kukuřici, které jako meziplodina předcházela nehnojená ředkev, nejméně 150 kg N/ha. S. Groff vede na vlastní farmě stejný pokus, který dokazuje, že aplikace samotného dusíku umožňuje porostu v porovnání s kontrolou bez dusíkatého přihnojení zadržet více fosforu, draslíku a síry. Zdá se mu čím dál více směšné, že dostupnost dusíku omezuje výnos, který můžeme z meziplodiny získat.

Hlavní myšlenkou je zefektivnit tuto “pumpu” na živiny, zlepšit její schopnost vázat živiny díky rychlejšímu prokořeňování a větší hustotě kořenového systému. „Dát porostu možnost rychle se rozvíjet je, jako umožnit mu pronikat do hloubky za živinami, které by jinak byly odplaveny. Hnojení porostu nedělá jeho kořenový systém lenivým, ale naopak zlepšuje jeho rozvoj, a tedy jeho možnost zadržování živin,“ zdůrazňuje zemědělec. Problém ucpávání kanálků plodinami jako je ředkev, je způsoben v první řadě nadměrnou koncentrací živin, mimo jiné dusíku z vody, kterou se rostlinný pokryv snaží zachytit. Jestli se nám zdá odpověď na tento problém jednoduchá, je především i realistická: u pravidelně nakloněného kanálku, kterým protéká pouze málo nasycená voda, nedojde k ucpání. Abychom omezili ucpávání, je tedy třeba zlepšit výkonnost plodin a půd, které fungují jako opravdové filtry v horní části kanálků.

OSEVNÍ POSTUPY: JAK POMOCÍ MEZIPLODIN “NABUDIT” PŮDNÍ SYSTÉM - díl 3

Zdroj: STEVE GROFF, ÉTATS-UNIS BOOSTER LE SYSTÈME GRÂCE AUX COUVERTS. Www.agriculture-de-conservation.com [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://agriculture-de-conservation.com/spip.php?page=detail&id_article=1775&id_mot=13