Meziplodiny - recyklace a fixace minerálních prvků

Meziplodiny slouží k zachycení minerálních prvků a jejich zpřístupnění pro další plodinu při jejich degradaci. Každá meziplodinová směs má však své specifické vlastnosti, které jí dodávají určitou schopnost absorbovat minerální prvky. Při plánování hnojení je užitečné znát výchozí minerální složení půdy, přínos meziplodin a potřeby hlavní plodiny. Výběr meziplodin lze tedy užitečně spojit s půdní analýzou.

Bobovité rostliny se vyznačují schopností navázat atmosférický dusík. Jiné čeledi, jako jsou brukvovité, mohou zpřístupnit fosfor, draslík nebo síru.

Pro usnadnění nakládání s posklizňovými zbytky existuje model pro výpočet přínosu meziplodin.

Následující části jsou :

• Recyklace a fixace dusíku
• Recyklace a fixace ostatních minerálních prvků
• Výpočtový model

Poznámka : Recyklace a fixace minerálních prvků mají přímý vliv na chemickou úrodnost půdy.

Recyklace dusíku

Dusík existuje v mnoha formách, včetně následujících forem:

• dusičnany (NO₃ ^- ): jedná se o formu vstřebatelnou rostlinami. Nezadržuje se v půdě, a proto se snadno z půdy ztrácí.
• Amonium (NH₄ ⁺ ): amonium se biologickou aktivitou půdy přeměňuje na dusičnany. Je zadržován v půdě, ale je méně absorbován rostlinami než dusičnany.
• Vzdušný dusík (N₂ ): 78 % atmosféry je tvořeno plynným dusíkem N2. Tuto velmi stabilní formu dokáží využít pouze bobovité rostliny.
• organický dusík : jakmile je dusík vstřebán rostlinou, je zadržován v organické formě v molekulách jako jsou proteiny.

Meziplodiny mají obecně za úkol absorbovat dusičnany, a tak ukládat dusík v bílkovinách meziplodin a poté jej zpřístupnit pro další plodiny při jejich následné degradaci v půdě.

Bobovité rostliny mohou navíc vstřebávat atmosférický dusík, díky tomu mohou sloužit jako hnojivo ve směsi meziplodin nebo pro následující plodinu.

Meziplodiny ve směsi s bobovitými

Asimilací atmosférického dusíku bobovité rostliny zabraňují nerovnováze C/N v půdě (podíl uhlíku a dusíku v půdě) a zvyšují biologickou aktivitu půdy. Při zapravování slámy do půdy totiž dochází ke spotřebě dusíku pro její rozklad.

Spojení bobovitých s jinými druhy meziplodin může podpořit asimilaci dusíku. Vezměme si spojení brukvovité a bobovité rostliny. Brukvovitá rostlina spotřebuje velké množství dusíku v půdě přítomného ve formě dusičnanu. Bobovitá rostlina tak může využívat pouze atmosférický dusík, čímž urychlí jeho asimilaci. Tato směs tak umožňuje velmi vysokou produkci dusíku pro následující plodinu.

Recyklace minerálních prvků jiných než dusík

Fosfor

Fosfor, je stejně jako dusík nezbytným prvkem pro růst a fungování rostlin. Slouží především k ukládání energie. Existuje pouze jedna forma, kterou mohou rostliny vstřebat : fosfát. Tato forma je stabilní pouze mezi pH 6,4 a 7. Fosfor je ve většině případů přítomen v půdách ve stabilnějších formách než fosfát. Proto je často nezbytné přidávat fosfor do minerálních nebo organických hnojiv. Některé bakterie jsou však schopny vstřebávat tyto formy fosforu a následně uvolnit fosfát.

Pomoc mikroorganismů je zvláště cenná, když se živiny obtížněji vstřebávají, protože jsou "blokovány" v půdě. Okamžitě myslíme na fosfor, z něhož pouze 10 % z celkového množství obsaženého v půdě je ve formě vstřebatelné rostlinami (HPO42- a H2PO4-). Zbytek je pevně navázán na prvky jako je vápník, železo nebo hliník. Pamatujte, že dří--*ve než přijde na řadu pomoc půdních organismů, kořeny rostlin využívají různé mechanismy k vstřebávání nepřístupných iontů: okyselení prostředí prostřednictvím uvolnění H+ iontů, exsudace organických kyselin, ale také uvolněním enzymů, nazývanými fosfatázy.

U mnoha rostlin vede nízký obsah vstřebatelného fosforu také k uvolňování fenolických sloučenin kořeny, z nichž některé mají antibiotické vlastnosti. Tyto sloučeniny omezují rozvoj patogenních mikroorganismů a zabraňují mikroorganismům rhizosféry rozkládat organické sloučeniny uvolňované kořeny, podílející se právě na asimilaci fosforu. Dvouděložné rostliny také využívají tento proces ke zvýšení vstřebávání železa, prvku, který je přirozeně málo rozpustný a těžko vstřebatelný." 

Poznámka : Pro zachycení fosforu jsou zvláště užitečné slunečnice, pohanka a hořčice.

Draslík

Draslík (K) je prvek nezbytný pro růst rostlin stejně jako dusík. Často je dodáván hnojivem v hlavní plodině. Krycí plodiny mohou umožnit obnovu draslíku během jejich degradace. To je zvláště případ brukvovitých.

Síra

Snadno zapomenuta, síra je prvek nezbytný pro fungování rostlin stejně jako NPK. Síra je v půdě přítomna ve formě síranů . Použití meziplodin může umožnit uložení síry. Některé rostliny, jako jsou brukvovité, mají schopnost stimulovat syntézu mikrobiálních enzymů. Ty pak síru zpřístupní rostlině. Hnojivo tak zůstává déle účinné.

Výpočet výnosů

Po zničení jsou meziplodiny postupně rozkládány půdními organismy. Živiny, které je tvoří se tak stávají dostupnými pro hlavní plodinu během rozkladu meziplodin. Je proto zajímavé znát množství prvků, které budou k dispozici pro hlavní plodinu, tomu se říká výpočet návratů! To nám pomůže vylepšit řízení vstupů hnojiv . Model MERCI umožňuje vypočítat tato množství.

Zdroj: https://www.supagro.fr/ress-pepites/PlantesdeCouverture/co/3_1_4_recyclage_elements_mineraux.html