Zájem o bezorebnou metodu roste
Výzkumní pracovníci ze zemědělské fakulty na Univerzitě v Illinois se snaží přijít na kloub tomu, zda-li je srovnání mezi metodami orby na farmách na Středozápadu vyhovující i pro zbytek světa.
V současné době Spojené Státy opouštějí metody klasické orby. Jedna třetina farem už pluh dokonce nepoužívá vůbec. Kromě zřejmých úspor paliva a vybavení se tato technika ukázala být také extrémně zisková. „Pomáhá totiž půdě plnit svojí funkci a umožňuje plodinám růst při zachování vysoké kvality a plnění environmentálních cílů“, ujišťuje Stacy Zuber, hlavní autor článku publikovaném v Soil Biology and Biochemistry. „V Illinois máme velmi úrodnou půdu, která je naším hlavním aktivem“.
Zemědělci mohou chránit půdu tím, že zajistí, aby mikrobiální komunita byla v dobrém zdravotním stavu. Mikrobiální život v půdě je tajemstvím úrodné půdy. Jeden gram půdy obsahuje milióny druhů bakterií, 100 000 druhů hub, 1000 druhů bezobratlých (roztočů, háďátek atd.) včetně králů tohoto prostředí, žížal, klíčových hráčů v úrodnosti půdy. Zdravá půda má tucet těchto jedinců na m3. Živý mikrosvět provzdušňuje půdu, rozkládá rostlinné zbytky a mění je znovu do organické hmoty absorbované rostlinami. Tento koloběh je ale často narušen právě orbou. Obracení půdy má sice pozitivní vliv na bakteriální život tím, že vytváří různá životní prostředí podporujících rozmnožování druhů, stimuluje ale také výskyt půdních houbových patogenů! Kromě toho, pluh ničí křehké sítě mycelia hub, které pomáhají rostlinám lépe zachytit organickou hmotu. Přímé setí tak na jednu stranu snižuje bakteriální diverzitu, ale na druhou podporuje druhy podílející se na rozmnožování, zvyšování vitality hub a zlepšování jejich účinnosti v odbourávání organické hmoty. Bez orby by tato svrchní vrstva byla k nalezení všude na světě.
V roce 2001, tito výzkumní pracovníci vytvořili síť pro měření kvality půdy na celém území Francie. Zprůměrováním takto získaných informací o bakteriálním životě v půdě je nyní platforma Genosol schopna stanovit priority pro nejbohatší půdy a také informovat zemědělce o skutečné plodnosti jejich země. Bakteriální život byl v datech vyjádřený v mikrogramech DNA přítomných v jednom gramu zeminy. Navíc půda bohatá na organickou hmotu zachytí mnohem více CO2 v atmosféře než jiná. Proto je myšlenka vytvořit biologická zlepšení kultivovaných polí způsobem, jak bojovat proti globálním klimatickým změnám. Projekt 4/1000, který byl zahájen v průběhu konference COP 21 v Paříži v prosinci loňského roku, se snaží podporovat všechny techniky vedoucí ke zlepšení úrodnosti půdy a zahrnuje, jak prokázali i vědci z University of Illinois, myšlenku zákazu orby půdy. (více o iniciativě 4/1000 v článku .)
Zdroj: L’intérêt du "non labour" confirmée. www.sciencesetavenir.fr [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: https://www.sciencesetavenir.fr/nature-environnement/agriculture/l-interet-du-non-labour-confirmee_107236. Own translation.