Proč zařazovat meziplodiny a podsevy?

Každý, kdo pracuje v zemědělství ví, že základem prosperity v tomto oboru lidské činnosti je ta několikacentimetrová skořápka zemského povrchu, kterou vznešeně nazýváme půdou. Tato vrstva ornice a podorničí tvoří velice rozmanitý organominerální komplex, na kterém stojí život na této planetě, je ideálním prostředím pro růst kulturních rostlin, které lidstvu zajišťují obživu a tedy přežití. Tato schopnost, zvaná úrodnost půdy, je vyjádřením kvality půdního prostředí a zastoupení jednotlivých složek půdní fauny a flóry a je již po dlouhá staletí ovlivňována zemědělskou činností člověka.

graph.png Základem pro tzv. trvale udržitelnou kvalitu hospodaření na zemědělské půdě je provázanost pěstování kulturních rostlin s chovem hospodářských zvířat a podpora druhové rozmanitosti pěstovaných plodin, kterou známe všichni dobře pod pojmem osevní postup. Analýzou struktury zemědělství za posledních 25 let lze snadno zjistit, že poklesly stavy hospodářských zvířat z řad přežvýkavců, pro něž jsou základem pícniny na orné půdě, navíc poutající ze vzduchu vzdušný N. Osevní postupy se zúžily mnohdy na sledy dvou až tří plodin, navíc mnohdy s negativními dopady na strukturu půdy (viz graf: Vývoj stavu skotu a jednoletých pícnin (1989–2014)).

V dnešní krajině dominují kromě stále stejně početných obilnin hlavně kukuřice a ozimá řepka. Se zužujícím se spektrem pěstovaných plodin roste agresivita některých skupin plevelů a s tím také potřeba nastalou situaci řešit pomocí herbicidů. Totéž platí i pro ochranu proti chorobám a škůdcům. Ukázkovým příkladem je řepka ozimá, při jejímž neúměrném zastoupení v osevním postupu roste počet i intenzita působení chorob a škůdců a tím zákonitě množství použitých pesticidů… zkrátka začarovaný kruh. Aby toho nebylo málo, těžké plošně výkonné stroje pohybující se po polích zejména za nepříznivých podmínek dokážou s půdní strukturou udělat doslova paseku a půda se tak stává mrtvou matricí bez půdního života, kvalitního humusu a se špatnou strukturou, která v období nadměrných srážek již nefunguje jako tzv. houba a nenasává nadbytečnou vodu do sebe a naopak v období sucha snadno vysychá. Capture1.PNG Všem rozumným zemědělcům je jasné, že takový stav je dlouhodobě neudržitelný, protože nedává záruku meziročníkově stabilních výnosů a kvality zemědělské produkce. Proto se v poslední době (a není to jen v souvislosti s novými dotačními pravidly) hovoří o pozitivní úloze podsevů do kulturních plodin a meziplodin. Zejména meziplodiny nejsou rozhodně věcí novou a aplikují se u nás již po několik desetiletí, nejčastěji v podobě hořčice nebo svazenky. Rovněž podsevy jetele lučního do kukuřice se v podmínkách českého zemědělství zkoušely před více jak 25 lety. Kromě přínosu jako krmiva v dalším roce se zde projevoval pozitivní vliv na strukturu půdy a to zejména v letech s deštivým průběhem silážování a destruktivním vlivem pojezdů mechanizace.  

 

Celkově lze shrnout přínos podsevů a meziplodin do několika okruhů:

Meziplodiny - Přesekané stonky.jpg Meziplodiny - Směs Greening 2.jpg

Nezbytným předpokladem úspěšného zapravení meziplodin do půdy je přeseknutí stonků rostlin.

Meziplodinový mix hořčice a svazenky tvoří základ směsi Greening 2.

Důvod proč zařazovat meziplodiny a podsevy kulturních plodin může být různý, od čistě ekonomického a legislativního (splnění pravidel Greeningu) až po opravdovou snahu o zlepšení půdní úrodnosti a struktury půdy. Legislativní důvod je ohraničen seznamem vyjmenovaných druhů rostlin, které lze využít do greeningových směsí. Ve skutečnosti lze pro zlepšení půdních vlastností využít ještě mnoho dalších druhů. Pokud je však hlavním kritériem cena směsi, jsou velmi vhodnými komponenty hořčice, ředkev olejná, jetel nachový, oves a v odpovídajícím poměru množství také svazenka. Při volbě optimálního druhového spektra meziplodinové či podsevové směsi je třeba brát ohled i na celou řadu rizik, která spočívají v podpoře šíření některých chorob a škůdců v podobě vytvoření „mostu“ vhodných hostitelských rostlin. Dlouhodobě „problematickou“ čeledí jsou brukvovité rostliny, které v osevních sledech s vysokým zastoupením řepky mohou přispívat k šíření nádorovitosti kořenů košťálovin a verticilia. Rovněž luskoviny a slunečnice v těchto osevních postupech napomáhají šíření hlízenky a verticiliového vadnutí. Velmi problematické je zařazení jednoděložných druhů zejména do strniskových meziplodin z důvodů rizika šíření viróz v ozimých obilninách (oves setý, oves hřebílkatý), samozřejmě velkým rizikem z tohoto pohledu je samotný výdrol kulturní obilniny. Pokud zakládáme meziplodiny před jařinami na podzim či např. podsevy do řepky ozimé, požadujeme nejen odpovídající vytvoření biomasy (kořenů či nadzemní hmoty), ale také jistotu vymrznutí přes zimu a to i přesto, že její průběh může být někdy „anglického rázu“. V takovém případě je jistotou zařazení pohanky, popř. hořčice.

Pokud chceme docílit maximálního efektu biomasy meziplodin pro půdu, je vhodné přemýšlet o správné likvidaci porostu jak z pohledu jeho růstové fáze (optimální výška) tak z pohledu jeho zapravení do půdy, kde dochází k pozvolnému rozkladu biomasy a zpřístupnění živin. Rozklad je úspěšný pouze tehdy, pokud tvoří nadzemní hmotu převaha listů a měkkých stonků. Jakmile je porost např. hořčice již ve fázi kvetení, stonek je již zdřevnatělý, poměr C:N příliš široký a rozklad v půdě se tím komplikuje. Porost lze zahubit chemicky (glyphosát) popř. mechanicky např. mulčovačem, jehož výhodou je dokonale rozmělněná hmota rostlin, ale na druhou stranu nulové zapravení do půdy picture 2.PNG a ne příliš vysoká plošná výkonnost stroje. Existují však kombinace drticích a řezacích válců s radličkami či diskovým nářadím, které zajistí uspokojivé zapravení nadzemní biomasy do půdy. Při zakládání podsevů do hlavních (krycích) plodin, u kterých se v pěstitelských technologiích využívá aplikace preemergentních herbicidů, je třeba volit takové podsevové komponenty či takové skupiny účinných látek herbicidů, které fatálně nepoškodí podsev. Za tímto účelem provádí technický tým řadu pokusů a po konzultaci jsou jeho pracovníci schopni navrhnout optimální řešení.

Komentáře

        The comment appears after approval.